Banán, kokos…
Aneb z čeho ještě vznikají rostlinná vlákna? Moderní svět míří mílovými kroky neustále kupředu. Zdroje pro výrobu textilních materiálů se neustále rozšiřují a vylepšují se výrobní postupy, a proto u nás přivítejme jejich další zástupce. Seznamte se s…
Konopím
Pravdou je, že tento zdroj pro výrobu textilních vláken, je lidstvu známý již 10 000 let. Takže není žádnou moderní novinkou, ale to vůbec nevadí. Konopné vlákno se získává ze stonků, je pevné, trvanlivé, odolné proti plísním, vlhkému prostředí a povětrnostním podmínkám a chrání proti UV záření. Velmi dobře se směsuje s bavlnou. Zpracovává se podobně jako len. Používá se na výrobu provazů, popruhů, plachtovin, košilovin, tkanin a pletenin (většinou ve směsi – fleece, mušelín, canvas, atd.).
Jutou
Juta se pěstuje v tropických oblastech. Vlákno se získává ze stonku, je velmi dlouhé, měkké, lesklé, hrubé a pevné. Dobře se směsuje s jinými vlákny. Pěstování juty je velmi ekologické a vlákna jsou recyklovatelná. Působením světla vlákno žloutne a křehne. Jutová vlákna můžeme využít při výrobě bytových a dekoračních textilií, pytlovin a izolačních materiálů.
Ramií
Ramie opět patří mezi jedno z nejstarších vláken. Je to lýkové vlákno z tropické rostliny. Vlákno ramie má jemný omak, hedvábný lesk, dobrou pevnost v tahu, ale jinak je křehké. Materiál z ramie se velmi rychle odírá v přehybu. Má dobrou navlhavost, rychle schne, mačkavost je podobná jako u bavlny, se kterou se ramie velmi často směsuje. V dnešní době patří mezi luxusní vlákna. Můžeme se s ní setkat ve formě batistu, damašku, košilového plátna, atd.
Bambusem
Bambusová vlákna u nás v posledních letech zažila boom. Patří mezi rostlinná vlákna ze stonků a má velmi široké využití. Jsou spojena zejména s Čínou. Vlákno je pevné, odolné, antistatické, velmi jemné a hebké. Dobře absorbuje vlhkost, má antibakteriální vlastnosti (díky látce zvané kun), chladivý omak a jemný lesk. Vlákno se zpracovává mechanickou nebo chemickou cestou (viskóza). V praxi se s bambusem setkáme u sportovních oděvů a pletenin, kde se velmi dobře zhodnotí jeho vlastnosti.
Sisalem
Vlákno se získává z listů Agave sisalana Perrine. Je tuhé a hrubé, a proto se s ním nesetkáme v oděvním průmyslu. Má vysokou pevnost a odolnosti proti vlhkosti. Používá se na výrobu koberců, lan nebo nábytkových tkanin.
Kokosem
Kokos je na tom velmi podobně jako sisal. Vlákno má vysokou tažnost a odolnost vůči oděru i vlhkosti. V oděvnictví pro něj ale zatím není místo. Jeho vlákna, která se získávají z vnější vrstvy kokosových plodů, obstojí při výrobě koberců, rohožek, provazů nebo matrací.
Banánovníkem
Nebo též manilským konopím, které je rostlinou tropického pásma. V Japonsku se pěstuje po staletí. Vlákno se získává z listů, je pružné, voděodolné, pevné, dobře se barví a rychle schne. Podle toho z jaké vrstvy listu se vlákna oddělí, se odvíjí jejich využití. Hrubší vlákna se používají k výrobě provazů a jemnější k výrobě textilních materiálů. Dobře se také směsují s bavlnou a viskózou.
Dále se můžeme setkat s ananasovými vlákny (Piňa, využití zejména na Filipínách pro společenské košile a šaty), Rafií (palma, použití pro výrobu bot, klobouků a kabelek), vlákny z kopřivy (význam mají zejména v historii odívání), atd. Rostlinných zdrojů je opravdu mnoho, některé lze zpracovávat lépe a jsou většinovou součástí oděvního trhu a jiné jsou vhodné pouze pro použití v provaznictví, stavebnictví apod. Tímto uzavíráme kapitolu rostlinných vláken, které jsou s lidmi a jejich životy spojeny už po několik tisíc let. A kam bude vývoj směřovat dál? Co myslíte? 😉
