Bavlna
Bavlna je součástí lidského života už přes 7000 let. První dochované nálezy bavlněných tobolek a textilií pocházejí z doby 5000 let př. n. l. z Tecuanu v Mexiku. Dalším známým starověkým národem, který měl s bavlnou co do činění, byly Egypťané. I ve středověké Evropě byla bavlna uznávanou surovinou a sloužila i jako výplňkový materiál. 18. století pak přineslo vynálezy jako spřádací rám (1769) nebo odzrňovací stroj (1794), a tím velmi zjednodušilo zpracování bavlněných vláken.
I v dnešní době má bavlna široké využití. Ročně se jí vyprodukuje okolo 20 milionů tun. Mezi hlavní pěstitelské země patří Čína, Amerika, Egypt a Indie. Pěstují se různé odrůdy bavlníku – srstnatý, který je nejpoužívanější, dále barbadensa, bylinný nebo stromový. Mezi nejluxusnější druhy bavlněných vláken patří odrůdy: egyptská, sea island, pima, supima a také příze nebo bavlněné materiály, na které se aplikoval proces mercerace (za současného napínání se příze nebo materiál máčejí v roztoku hydroxidu sodného, díky tomu se změní průřez vlákna na kulatý, vlákno se vyrovná a výsledný výrobek je jemnější, má chladivější omak a vyšší lesk).
Pěstování
Bavlník je keřovitá rostlina, která dorůstá výšky až 130 cm. Po odkvětu vytváří tobolky, ve kterých se ukrývají semena obalená chomáčky bavlněných vláken. Když tobolky dozrají, prasknou. Následně se chomáčky bavlny mechanicky sklidí a odzrní na odzrňovacích strojích. Pěstování bavlníku není zrovna příliš ekologický proces, neboť se při zavlažování spotřebuje spousta vody a využívá se pesticidů a jiných toxických chemikálií k tomu, aby byl výnos z úrody, co nejvyšší. Tento nešvar částečně kompenzuje ekologické pěstování, jehož produktem je bio bavlna.
Vlákno
Kvalita bavlněných vláken je ovlivněna odrůdou bavlníku, zralostí v době sklizně, podmínkami pěstování a délkou. Všeobecně platí, že z delších vláken vznikne příze vyšší kvality. Délka bavlněných vláken se pohybuje v rozmezí 10 – 60 mm. Velmi krátká vlákna se nazývají linters a používají se pro výrobu vláken z regenerované celulózy.
Jak už víme, bavlna patří mezi rostlinná vlákna, jejichž hlavní složkou je celulóza (cellula = buňka, lat.), která u bavlny tvoří 90% vlákna, zbytek jsou pektiny, bílkoviny, tuky, vosky, atd. Bavlněné vlákno má tvar zakroucené stužky se zesílenými okraji a ledvinovitý průřez. Primární stěnu tvoří kutikula, která chrání vlákno před poškozením, sekundární stěnu celulóza, terciární stěna ohraničuje lumen, což je dutina převážně vyplněná vzduchem.
Vlastnosti
Bavlna je oblíbená pro svůj měkký omak, matný lesk, dobrou splývavost, savost a navlhavost (to má vliv zejména na barvitelnost vláken). Tažnost i pružnost bavlněných vláken jsou nízké. Mají dobrou tvárnost, ale získaný tvar si neudrží. Odolnost proti oděru a pevnost jsou dobré. Bavlněné materiály mají tendenci se srážet, proto je nutné je před šitím vyprat minimálně na 40° C. Při dlouhodobém působení slunečního světla bavlna hnědne, křehne a barvy se vyšisují. Při delším působení teplot okolo 200° C a vyšších bavlna zuhelnatí. Odolnost proti plísním je také velmi nízká.
Spalovací zkouška
Když si nejsme jistí složením materiálu a chceme si ověřit, zda výrobek opravdu obsahuje to, co sliboval výrobce, přijde na řadu spalovací zkouška. Každý materiál se totiž při zapálení a hoření chová trochu jinak, a tudíž je spalovací zkouška jednoduchou cestou, jak zjistit složení materiálu, aniž bychom k tomu potřebovali chemickou laboratoř.
Bavlnu lze zapálit poměrně snadno, hoří jasným plamenem, zapáchá po spáleném papíru a po shoření zůstane jemný šedý popel. Je to obdobné, jako byste pálili papír, protože základní složkou obou surovin je celulóza.
Produkty
Bavlna je využívaná pro technické tkaniny, bytové, dekorační, oděvní textilie a galanterii. Lze ji také směsovat s vlákny syntetickými, které vylepšují vlastnosti bavlny, jako jsou pevnost, mačkavost, odolnost v oděru, a u kterých naopak bavlna snižuje sklon k tvorbě elektrostatického náboje a zlepšuje jejich savost.
Materiály
Atlas grádl – charakterizují ho podélné pruhy, tkaný v atlasové vazbě, využití na ložní prádlo.
Batist – lehká průsvitná tkanina, velmi jemná na omak, hustá dostava, tkaná z těch nejkvalitnějších bavlněných vláken v plátnové vazbě, použití na dětské prádlo, výšivky (madeira), kapesníčky.
Mušelín – jemná, hebká, měkká tkanina s řídkou plátnovou vazbou, vhodná na šaty, halenky, sukně.
Gázovina (Fáčovina) – měkká porézní a vzdušná tkanina s řídkou plátnovou vazbou, používá se na halenky, šaty.
Dutinná tkanina – měkká tkanina se čtverci či obdélníky, které se tkají speciální dutinnou vazební technikou, používá se na dětské pleny, osušky, utěrky, ručníky.
Voál – prodyšná, lehká, splývavá tkanina v plátnové vazbě, má mírně ostrý omak, používá se na dámské oděvy.
Satén – hladký, lesklý povrch, chladivý a měkký omak, hustá dostava, atlasová vazba, vhodný na šaty, saka, vesty, dekorační textil.
Madeira – název je odvozen od ostrova Madeira, pro který je charakteristický tento druh výšivky, základem je bavlněný batist, výšivka může být i strojová, použití na šaty, sukně, halenky, dekorační textil.
Kanava – tkanina s mřížkovým efektem, kanavová vazba, tužená se používá jako základ pro ruční výšivky, měkčená na letní košile.
Panama – měkká tkanina s panamovou vazbou (mřížku tvoří dvě osnovní a dvě útkové nitě, které jsou provázány v plátnové vazbě), používá se jako podklad pro ruční výšivku, na šaty, halenky a košile.
Kaliko – tkanina o střední hmotnosti se zřetelnou plátnovou vazbou, většinou režná nebo bělená varianta, používá se k technickým účelům, pro módní návrháře je to vhodný materiál pro zkušební modely.
Canvas – hrubší na omak, plátnová vazba, využití pro letní sportovní oblečení, bundy, kalhoty.
Molino – hrubší bavlněné plátno s potiskem nebo bez, použití na ložní a stolní prádlo, zástěry, dětské oblečení.
Veba – jemnější varianta molina, lehčí tkanina v plátnové vazbě, používá se na ložní prádlo nebo dámské oděvy.
Kanafas – kostky nebo pruhy jsou vytvořeny pomocí plátnové vazby, základem je bílá barva, která se kombinuje s červenou, modrou, atd. Vhodný pro ložní prádlo, dekorační textil, oděvy.
Popelín – na povrchu je viditelné jemné příčné žebrování, plátnová vazba, hustá dostava v osnově, vhodný pro pánské košile, dámské košile, šaty a halenky.
Oxford – osnova je většinou bílá a v kombinaci s barevným útkem vytváří vzor kára nebo pruhů, plátnová vazba, použití na pánské košile.
Gabardén – jemná a hustá tkanina s typickým šikmým žebrováním, tkaná v keprové vazbě, vhodná pro pánské obleky, kalhoty, sukně, saka, vesty.
Pracovní kepr – tužší a hrubší omak, má šikmé žebrování, které je méně výrazné než u gabardénu, keprová vazba, využívá se na pracovní oděvy – typicky montérky a pracovní pláště.
Denim (džínovina, riflovina) – tužší, hrubší omak, keprová vazba (modrá osnova, bílý útek), pro výrobu džínových oděvů.
Froté – tkanina s typickými smyčkami na jedné nebo obou stranách textilie, využití pro ručníky, osušky, župany.
Sypkovina – hustá dostava, plátnová nebo keprová vazba, plný omak, lesklý vzhled, používá se pro výrobu péřových přikrývek a polštářů.
Manšestr – tkanina s vlasem s charakteristickými podélnými plastickými proužky, název je odvozen od města Manchester, kde se tkanina vyrábí, použití na kalhoty, vesty, saka, sukně, dekorační textil.
Prací kord – podobá se manšestru, ale má menší hmotnost a vlasové proužky jsou jemné, podélné a hustě vedle sebe, může být i potištěný, využívá se na dětské oděvy.
Louhový krep – na povrchu tkaniny je chemicky vytvořené vrapování, plátnová vazba, vhodné pro ložní prádlo, dekorační textil.
Damašek – lesklá tkanina vyrobená z jemných přízí, atlasová vazba, tkaný na žakárových strojích (např. rostlinné motivy), použití na ložní prádlo, dekorační a oděvní textilie.
(Cupro – řadíme do skupiny chemických vláken z regenerované celulózy. Zde ho zmiňuji jen proto, že výchozí surovinou pro jeho výrobu je bavlněný odpad – linters. Cupro je biodegradabilní, hypoalergenní materiál s antistatickými vlastnostmi. Prolínají se v něm vlastnosti jak přírodních, tak syntetických materiálů. Má jemný, chladivý a měkký omak, jemný lesk a můžeme ho použít jako vrchový nebo podšívkový materiál.)
A našli bychom mnoho dalších a dalších materiálů jako třeba bavlněnou teplákovinu, dyftýn, klot, atd. Ale zatím nám bude stačit tohle, i tak je toho až až. Důležité je se s materiály setkávat naživo. Jen tak totiž získáme potřebnou praxi a povědomí o tom, k jakým účelům je materiál vhodný. A na závěr: galerie s obrázky alespoň některých výše jmenovaných textilních materiálů.
