|

Dámská sukně s jedním záševkem v ZD

Tento střih patří mezi základní střihy sukně a používá se také jako výchozí pro další modelování střihu. Tato varianta střihu je vhodná pro postavy s menším rozdílem mezi op a os. Pro postavy s větším rozdílem mezi op a os (více než 14 cm) je vhodné použít střih se dvěma záševky v ZD. 
Můžete se setkat s několika druhy konstrukčních metod (Müller and Sohn, Unikon atd.). I každá učebnice konstrukce střihu obsahuje odlišné postupy, rozměry a vzorce, a je poplatná době, ve které vznikla. V základních bodech jsou si ale tyto metodiky podobné. Nezáleží ani tak na metodě, podle které budete střih rýsovat. Důležité je dobře vzít míry na postavě a pak zkoušet a zkoušet. Zbytek závisí na stupni vaší praxe, zručnosti a citu pro materiál, na který budete daný střih aplikovat.

sukně rovná_cl_01_KOS_dámská sukně

Bereme míry

Abychom úspěšně mohli zkonstruovat střih dámské sukně, musíme na postavě vzít tyto míry: výšku postavy, obvod pasu, obvod sedu, hloubku sedu a délku sukně (viz článek: Měříme postavu). Pokud má postava nějakou disproporci (např. vystouplý bok) měříme na postavě boční délku sukně na levé i pravé straně těla. Stejně tak pokud je vystouplejší bříško nebo hýždě, změříme si i přední nebo zadní délku sukně. Tyto pomocné míry se pak použijí při úpravě střihu na disproporční postavu. O tom si ale povíme někdy příště. Nejprve se naučíme narýsovat základní střih.

Konstrukční rozměry a výpočty

vp = 168 cm
op = 
72 cm  / 36 cm
os = 
94 cm  / 47 cm
hs = 19,8 cm 
nebo výpočtem 0,1 vp + 3 cm = 19,8 cm
délka sukně (ds) = 65 cm

Vaše rozměry se samozřejmě budou lišit. U obvodů při výpočtech vycházíme z jejich poloviční hodnoty. Hloubku sedu, která určuje umístění sedové přímky ve střihu, můžeme změřit na postavě nebo ji vypočítat dle výše zmíněného vzorce. Délka sukně je rozměr, který udává, kde bude ležet dolní koncová přímka.

Další potřebné výpočty:
os + 1 cm = 48 cm                                 rozměr pro umístění přední středové přímky
0,5 (os + 1 cm) = 24 cm                       rozměr pro umístění boční přímky
(os + 1 cm) – (op + 0,5) = 11,5 cm    rozdíl mezi op a os pro výpočet šíře pasových a                                                                               bočních výběrů

Hodnoty 1 a 0,5 cm jsou tzv. přídavky na volnost. Jejich hodnota se odvíjí od použitého materiálu.
U pružného materiálu může být hodnota tohoto přídavku 0. Naopak u materiálu pevného může být třeba 2 cm. Tyto přídavky připočítáváme k naměřeným rozměrům proto, abychom se v oděvu mohli pohodlně hýbat. V sukni si určitě budete chtít sednout na židli nebo do dřepu. Nic z toho byste např. v manšestrové sukni nedokázali udělat, pokud byste ve střihu nepoužili volnostní přídavky.

Výpočet šíře pasových a bočních výběrů:

Celková hodnota výběru je 11,5 cm, to je 100%. Pro vybrání na boční přímce použijeme 50% z této hodnoty, pro výběr na ZD to bude 30% a pro výběr v PD to bude 20%. 
50% = 5,75 cm
30% = 3,45 cm
20% = 2,3 cm
Rozměry získané výpočtem jsou pouze orientační. Pro jejich lepší rozložení si je můžeme zaokrouhlit pro vybrání na bocích na 6 cm, pro ZD na 3,5 a pro PD na 2 cm. Ale není to povinností. Klidně to můžete nechat i v původním stavu. Důležité je, že pokud jejich hodnoty budeme měnit, v součtu musíme dostat hodnotu rozdílu mezi op a os, tj. 11, 5 cm. Samozřejmě při zkoušení na postavě se tato hodnota může zvětšit nebo zmenšit, záleží na typu postavy a použitém materiálu. Typ postavy má také vliv na počet záševků, jejich umístění a šíři. Šíře záševků a vybrání na bocích by neměla nikdy být příliš veliká, pak by se totiž tvar bočních švů i záševky špatně zpracovávaly při šití a žehlení. Doporučené hodnoty pro vybrání jsou: na bocích 7 cm, v ZD 4 cm a v PD 3 cm. Délka záševků by se měla pohybovat v rozmezí 10 – 14 cm pro ZD a 8 – 12 cm v PD. 
Na závěr je potřeba říci, že vždycky hraje prim postava, její proporce a použitý druh materiálu, zásady střihové konstrukce pak ustupují do pozadí. Postavě i materiálu by se měl každopádně umět přizpůsobit i návrhář a neměl by tvrdohlavě trvat na původní podobě návrhu. Protože jedině tehdy mohou vzniknout nadčasové a kvalitní oděvy.

Střih dámské sukně a jeho konstrukční síť

Vykreslený střih dámské sukně
Konstrukční síť dámské sukně
Konstrukční síť dámské sukně

Rýsujeme střih dámské sukně

Zde nejprve popíšu jednotlivé kroky konstrukce a hned pod nimi najdete slideshow s postupem konstrukce.

1. Vytvoříme kolmici zadní středové a pasové přímky.
2. Od pasové přímky po zadní středové přímce směrem dolů naneseme hloubku sedu a na tento bod vytvoříme kolmici – vznikne sedová přímka.
3. Od pasové přímky po zadní středové přímce směrem dolů naneseme délku sukně a na tento bod vytvoříme kolmici – vznikne dolní koncová přímka.
4. Na sedové přímce naneseme směrem doprava od zadní středové přímky rozměr 0,5 os + 1 cm – vznikne přední středová přímka. Přední středová bude opět kolmá na pasovou, sedovou a dolní koncovou přímku. (Nelekejte se, že na obrázku uvidíte jen rozměr os. Volnostní přídavek se může dle použitého materiálu trochu lišit. Viz konstrukční rozměry.)
5. Na sedové přímce naneseme směrem doprava od přímky zadní středové rozměr 0,5 (0,5 os + 1 cm) a z tohoto bodu vytvoříme kolmici na sedovou přímku. Vznikne přímka boční.
6. V tomto bodě si jen zkontrolujeme, že přímky v naší konstrukční síti jsou opravdu kolmé. Pokud by totiž kolmé nebyly, celý střih by byl špatně, a když bychom pak podle takového střihu nastříhaly sukni, materiál by se stáčel, místy třeba vytahoval a při šití by to také tropilo neplechu.
7. Vzdálenost x (mezi zadní středovou a boční přímkou) si rozdělíme na polovinu a stejně tak i vzdálenost (mezi boční a přední středovou přímkou). Z těchto bodů vyneseme krátké kolmice, jež pro nás tvoří osy záševků.
8. Na boční přímce od pasové přímky směrem nahoru naměříme 1 cm a z tohoto bodu vyneseme krátkou kolmici na boční přímku. Tím zvýšíme pasovou přímku na bocích.
9. Na zvýšenou pasovou přímku naneseme rozměr, který udává šíři vybrání na bocích, a to tak, že od boční přímky na každou stranu naneseme právě jeho polovinu. Levý bod pak spojíme s průsečíkem zadní středové a pasové přímky a pravý bod spojíme s průsečíkem přední středové a pasové přímky.
10. Na ose záševku ZD si naneseme délku záševku a směrem od osy na každou stranu naměříme polovinu šíře záševku ZD. To samé uděláme v PD s hodnotou vybrání 20%.  Body šíře záševku spojíme s bodem délky a vykreslíme ramena záševku. Nakonec si změříme délku ramen záševků a kratší rameno zvýšíme na délku ramene delšího. Ramena záševků musí být vždy stejně dlouhá, to platí pro každý střih se záševky.
11. Nakonec už jen zbývá vykreslit obrysy dílů plnou čarou a středové osy dílů čarou čerchovanou. Boční švy tvarujeme v úrovni hloubky sedu do mírného oblouku pomocí křivítka. I pasovou přímku vykreslíme podle křivítka, nejprve od boční přímky k prvnímu rameni záševku a pak od druhého zvýšeného ramene záševku k přední nebo zadní středové přímce. Osy dílů, boční šev od hs směrem k dolní, dolní koncovou přímku a ramena záševků vykreslujeme rovně podle pravítka.
12. A je hotovo!

Úprava pasové linie

Pro přesnější konstrukci sukně můžeme bod 8. řešit i jinak. V této chvíli mohou přijít na řadu míry zadní, přední a boční délky sukně (měříme od dolního kraje těloměrné pásky k rovině, na které postava stojí). (Zde nebereme v potaz nějaké větší disproporce postavy.) Výchozím rozměrem je zadní délka sukně. S tímto rozměrem pak porovnáváme ostatní dva. Např. zds = 100 cm, bds = 101 cm, pds = 99 cm. Tyto údaje nám říkají, že boční přímku bude potřeba o 1 cm zvýšit a přední středovou o 1 cm snížit. Tzn., že zadní středová a pasová přímka ve střihu vždy zůstanou tak, jak jsou (jsou výchozí hodnotou), boční přímku zvýšíme o 1 cm (viz výše zmíněný postup konstrukce střihu) a od pasové přímky směrem dolů po přední středové naneseme 1 cm pro snížení pasové přímky k přednímu středu.
Pro výše zmíněný postup konstrukce střihu by pak naměřené hodnoty mohly vypadat třeba takto: zds = 101 cm, bds = 102 cm, pds = 101 cm. Pokud by platilo, že zds, bds i pds = 101 cm, pasová linie by kopírovala pasovou přímku (nebylo by potřeba žádného tvarování pasové linie). Další příklady viz obrázky.

Kontrola aneb dvakrát měř a jednou řež

Po dokončení konstrukce střihu je vždycky dobré zkontrolovat, že nanesené rozměry odpovídají nebo jsou přinejmenším aspoň větší, než rozměry naměřené na postavě. Dobré je si také zkontrolovat, že jsme nic nepřehlédly a střih odpovídá konstrukčním výpočtům, že jsme je nanesli na správná místa, a že přímky jsou na sebe opravdu kolmé. Boční linie, kde se bude sešívat přední díl se zadním, by měly být stejně dlouhé a pasová, sedová i dolní koncová přímka by se měla setkat ve stejném bodě, přiložíme-li oba díly k sobě. Stejně tak ramena záševků by měla mít stejnou délku. 

Pokud někde najdeme nějakou chybu, je nutné ji opravit. Protože jakmile stříhneme z materiálu, bude na opravy pozdě. 
Ještě si na střih poznačíme směr polohování dílů. Díly sukně se pokládají středovými osami rovnoběžně s pevnými kraji látky. Tzn., že šipky budou kolmé na sedovou přímku a budou směřovat k dolní koncové přímce. Dále si střih označíme velikostí nebo jménem osoby, jejími mírami (vp, op, os, hs, ds), datem, eventuelně si můžeme poznamenat materiál, ze kterého budeme šít a jeho spotřebu. Pokud se střih skládá z více dílů, očíslujeme si je.

Střih je vhodný pro tkaniny a mírně pružné materiály, které dobře drží tvar a mají minimální splývavost (např. gabardén, denim, manšestr, rongo, kostýmové tkaniny, atd.). Pokud bychom ho chtěli použít např. pro pružnější úplet, os i op bychom museli zmenšit o procentuální poměr vzhledem k pružnosti materiálu. Z materiálu bychom si ustřihli vzorek 10 x 10 cm. Ten bychom přiložili k pravítku, přidrželi u jednoho kraje a pak natáhli. Délka by vzrostla např. o 2 cm. To je o 20% = maximální natažení úpletu = 100%. A protože nechceme mít materiál natažený naplno, tak střih zmenšíme jen o část z těch 20%, zmenšili bychom hodnotu os a op. U pružných materiálů může také odpadnout tvorba záševků. Některé pleteniny zase téměř nepruží, takže střih můžeme použít tak jak je. Naopak u velmi pružných materiálů je pak potřeba o něco málo přidat k délkovým rozměrům, neboť ubrání v šířkových hodnotách mírně zkrátí délky vzhledem k chování materiálu na těle.

 

Rovná sukně nejvíce sluší postavě typu přesýpacích hodin. Může být v pase ukončena páskem, tvarovanou podsádkou, tunýlkem se šňůrou nebo gumou, může být členěná sedlem nebo jinými členícími švy, s kapsami nebo bez, s rozparky v dolním kraji, zapínaná na zip nebo na knoflíky. Variant je spousta a je jen na vás, kterou si vyberete. 

Doufám, že jste podle návodu střih zvládli narýsovat. Byl to náš první společný vstup do světa konstrukce střihu a vám všem, kteří jste se o to pokusili, se klaním. A zároveň se těším na další setkání s vámi při konstrukci střihu dámské sukně se dvěma záševky v ZD.

Podobné příspěvky