Dílové a kolové sukně
Dnes nás čeká další kapitola základních střihů sukní. Naštěstí to bude poměrně jednoduché. Jdeme na to!
Dílové sukně
Dílové sukně jsou vhodné pro postavy typu hruška nebo siluety Y. Na výběr máme z mnoha materiálů (satén, denim, manšestr, šatovka, atd.). Vlastnosti a vzhled materiálu pak určuje využití sukně (sportovní, společenská, atd.) Konstrukce je velmi jednoduchá. Střih je k dolnímu kraji rozšířený. K obvodu pasu se připočítává přídavek od 0 cm do 10 cm. Od velikosti přídavku se pak odvíjí silueta sukně. Čím vyšší přídavek zvolíme, tím více bude v dolním kraji sukně rozšířená.
Konstrukční rozměry a výpočty
vp = 168
op = 64 / 32
ob (boků) = 83 / 41,5
os = 98 / 46 (je pro nás kontrolním rozměrem, abychom věděli, zda je šíře dílů v místě os dostatečná)
hs = 19,8
ds = 58
Výpočty:
op + (0-10 cm) = 32+5 =37 vznikne pasová přímka (na obr. op + 5)
hs = 0,1vp+3 cm = 0,1×168+3 = 19,8 vznikne sedová přímka
1/2hs = 9,9 pomocná přímka pro naměření ob + 1
ds = 58 vznikne dolní koncová přímka
ob + 1 = b = 41,5+1 = 42,5 umístění přední středové přímky
1/2b = 21,25 umístění boční přímky
x = rozdíl mezi op a hodnotou přeměřené pasové přímky v konstrukci udává velikost bočního výběru
Postup konstrukce
Základní konstrukční síť i použité rozměry jsou stejné pro všechny typy dílových sukní (4dílná, 6dílná, 8dílná). Jediné v čem se liší je umístění a počtu členících švů.
Postup:
1. Narýsujeme svislou přímku (zadní středová přímka), její horní konec pro nás bude bodem O (středem kružnice).
2. Z bodu O směrem dolů po zadní středové přímce naneseme rozměr op + (0-10 cm). Z tohoto bodu vykreslíme část kružnice. Vznikne pasová přímka.
3. Od pasové přímky směrem dolů po zadní středové přímce naměříme rozměr hs (sedová přímka), 1/2hs a ds (dolní koncová přímka). Opět vykreslíme části kružnic.
4. Na sedovou přímku po jejím tvaru naneseme rozměr ob + 1 cm. Tento bod spojíme přímkou s bodem O, a tím vznikne přední středová přímka. Tuto hodnotu rozdělíme na polovinu (1/2b) a tento bod opět spojíme s bodem O. Vznikne boční přímka.
5. Na pasovou přímku po jejím obvodu naneseme rozměr op. Zbude hodnota x. Ta udává šíři bočního vybrání. Tuto hodnotu rozdělíme na polovinu, a každou polovinu naneseme na pasovou přímku směrem od boční přímky ke středovým přímkám (1/2x).
6. Vykreslíme tvar střihových dílů. Tvar boční přímky od hloubky sedu směrem k pasové přímce vykreslujeme křivítkem mírným obloukem.
Stejný postup by platil i u 6 dílné sukně jen s rozdílem, že hodnotu obvodu dolního kraje od zadní/přední středové přímky k boční, bychom rozdělili na třetiny, a tím by vzniknul další členící šev. A u 8dílné sukně bychom hodnotu obvodu dolního kraje od zadní/přední středové přímky k boční rozdělili na polovinu.
Dílová sukně z 1 dílu (vícedílová sukně)
Kromě výše zmíněného střihu můžeme dílovou sukni vytvořit i z jednoho dílu. Tento typ konstrukce je vhodý, pokud chceme sukni výrazněji tvarovat směrem k dolnímu kraji. Např. sukně může být na bocích přiléhavá a rozšiřovat se od výšky kolen. Pak je dobré změřit si i další pomocné obvodové rozměry, které nám dovolí udělat přesnější konstrukci (např. obvod přes obě stehna nebo kolena, výšku kolen, apod.). Na začátku musíme vědět, z kolika dílů bude sukně zhotovená. Pak už stačí jen znát op a os, přidat přídavek na volnost 1cm a tento součet vydělit počtem dílů sukně. Dále ještě změříme hs a ds. Pokud používáme další pomocné obvodové míry, vždy k nim připočteme přídavek na volnost 1 cm a toto číslo vydělíme počtem dílů.
Konstrukční výpočty, rozměry a postup konstrukce
op = 76
os = 104
hs = 19,8
ds = 95
Výpočty:
(op+1)/počet dílů=rozměr a
(os+1)/pošet dílů=rozměr b
Konstrukci začínáme svislou přímkou (osa dílu), na kterou vytvoříme kolmici (pasová přímka). Od osy dílu budeme nanášet na každou stranu vždy polovinu daného rozměru. Dále od pasové přímky po středové ose směrem dolů naměříme hs, ds a případně další pomocné délkové rozměry. Ze všech těchto bodů vytvoříme kolmice na středovou osu. Pak na každou stranu od osy naneseme na pasové přímce polovinu rozměru a, na sedové přímce polovinu rozměru b, případně další obvodové rozměry. Vzniklé body spojíme do požadovaného tvaru sukně. Nakonec vykreslíme střihové díly – boky/členící švy tvarujeme mírným obloukem, psovou přímku zvýšíme o 0,25 cm na každé straně a také ji tvarujeme do mírného oblouku. Dále můžeme sukni tvarovat např. zúžením o 1 cm. Nesmíme zapomenout, že dolní kraj sukně musí být vždy kolmý na členící/boční švy. Konstrukce střihu na obrázku v sobě zahrnuje více variant tvarování střihových dílů.
Kolo, kolo mlýnský
Kolové, půlkolové a čtvrtkolové sukně jsou stále velmi oblíbené. Typické jsou pro modely z 50. let. Podle toho, jaký zvolíme materiál, bude jejich silueta méně či více splývat. U kolové sukně je objem materiálu největší, proto bude více „zvlněná“. Střih kolových sukní je velmi jednoduchý. K jeho vytvoření nám stačí znát pouze celkový obvod pasu=cop, který pak v různých poměrech dělíme pí=π=3,14. Trochu složitější už je to s nimi při hotovení z konečného materiálu. Protože část střihu leží ve směru osnovy, část diagonálně a část po útku. Materiály pak mají tendenci se vyvěsit v dolním kraji v místech, kde střih neleží po osnově. Tudíž je potřeba nechat nastehovanou sukni po nějakou dobu na panně nebo zavěšenou na ramínku, aby se látka vyvěsila, a následně její délku zarovnat na postavě. Nepřipadá tedy v úvahu začistit dolní okraj hned při prvním šití. Chce to prostě čas.
Méně splývavé materiály dodají sukním větší objemnost a bohatost. Naopak splývavé materiály jako šifon, krepdešín, satén, viskózová šatovka apod. siluetu sukní zjemní (nebude tolik trčet do prostoru) a bohatost sukně zůstane zachována.
Další malá potíž nastává při určení spotřeby materiálu. Např. na kolovou sukni dlouhou 100 cm, spotřebujete 4,5 metru materiálu o šíři 160 cm bez přídavku na švové záložky. Ano, spotřeba na tyto sukně bývá většinou velká. Zatímco na rovnou sukni vám při dvojité šíři materiálu stačí jedna délka sukně+švové záložky, na kolovou sukni můžete spotřebovat i čtyřnásobek. Další nárůst materiálu můžeme očekávat, pokud stříháme z materiálu, který má jednoduchou šíři (90-130 cm) anebo nějaký vzor/vlas/lesk. Samozřejmě vše se odvíjí od délky sukně, takže né vždy se spotřeba musí zvýšit. Střih lze také rozdělit na více dílů, a tím spotřebu materiálu také snížíme.
Konstrukce kolových sukní
Kolová sukně:
cop= naměřený obvod pasu na postavě = 72
r=cop/6,28= 11,5
Půlkolová sukně:
cop= naměřený obvod pasu na postavě = 72
r=cop/3,14= 23
Čtvrtkolová sukně:
cop= naměřený obvod pasu na postavě = 72
r=2cop/3,14= 45,9
Konstrukci vždy začínáme dvěma přímkami, které jsou na sebe kolmé, a jejichž průsečík S nám určuje střed kružnice. Od průsečíku S pak naneseme rozměr r dle zvoleného typu sukně a od tohoto bodu pak naměříme délku sukně. Z těchto bodů pak vykreslíme kružnice, jejichž středem je průsečík S. Nakonec si hotový střih ještě přeměříme, zkontrolujeme, opravíme chyby a označíme ho šipkou ve směru, ve kterém ho budeme polohovat na materiál (kruhová sukně – základní přímky po osnově, dále velikostí/rozměry, jménem a datem. Můžeme si také poznamenat spotřebu, druh materiálu, počet dílů, atd.
Tak to je vše. Teď už je jen na vás, jak nové znalosti využijete. 😉 Nakonec už zbývá jen připomenout pravidlo: dvakrát měř a jednou řež aneb prostě kontrolovat, kontrolovat a kontrolovat, zda je vše, jak má být. Tak zase příště! 🙂
