Kopie oblíbené sukně
Známe to asi všichni – každý máme oblíbený kousek v našem šatníku, někdo tričko, někdo třeba sukni, se kterým se neradi loučíme. Občas už ale nezbývá nic jiného, než se oděvu prostě vzdát a vyhodit ho.
Pro všechny ty, kteří jsou se šicím strojem kamarádi, je tu ale i další možnost. A to ušít si nový kousek podle starého. Ke mně se zatoulala sukně z úpletu. Její majitelka si její střih velmi oblíbila, ale chtěla mít možnost mít tu samou sukni v jiné barvě.
Původní sukně je z bavlněného úpletu. Od kolen se k dolnímu kraji rozšiřuje se do zvonu. Nad koleny těsně přiléhá k tělu. Ve středu zadního i předního dílu je šev. Horní kraj sukně je všitý do dvojitého sedla.
Čím začít?
Pokud před námi na stole přistane kousek oděvu a my chceme vytvořit jeho kopii, máme dvě možnosti. Pokud oděv nebudeme dále používat, rozpářeme všechny švy a jednotlivé díly si vykopírujeme na střihový papír. Pravítkem a křivítkem pak všechny linie srovnáme tak, jako kdybychom tvořili klasický střih (tzn., že přímky budou na sebe kolmé, oblouky budou pozvolné, atd.).
Co když oděv budeme ale ještě nosit? Pak zvolíme druhou možnost, a to tvorbu střihu dle oděvu. Vlastně tvoříme střih od začátku dle naměřených rozměrů na oděvu. Konkrétně u této sukně bychom začali kolmicí přední středové přímky a přímky, která by značila horní kraj sukňové části (tedy linii švu, ve kterém se sukňová část všívá do sedla). Od průsečíku přímek bychom si pak naměřili délku sukně a výšku kolen (místo, ve kterém je sukňová část nejužší). Dále už by bylo na nás, kolik pomocných přímek kolmých na přední středovou přímku bychom si vytvořili, abychom mohli spolehlivě okopírovat tvar originální sukně.
Na těchto liniích pak měříme krejčovským metrem konkrétní rozměr originální sukně a přenášíme jej do střihu. Nakonec všechny vzniklé body spojíme a vykreslíme tvar střihového dílu sukně. Ten samý postup zvolíme pro zkopírování dílu sedla. Pro kontrolu si pak můžeme papírový střih přiložit na sukni, abychom viděli, zda jeho tvar odpovídá originálu.
A pak už přichází na řadu samotná tvorba nového oděvu.
Šijeme...
Pro novou sukni majitelka zvolila béžový bavlněný úplet přibližně stejné gramáže jako u púvodní sukně. I tak bylo potřeba počítat se zkouškou. Každý materiál se chová trochu jinak. I přes to, že bude sukně z úpletu, doporučuji materiál před šitím vysrážet (parní žehličkou, vypráním v pračce, nebo namočením do teplé a následně studené vody).
Před položením dílů na materiál jsem si vyznačila veškeré vady na látce, abych se jim při pokládání střihu mohla vyhnout. Následně jsem střih našpendlila na materiál a prokličkovala obrysy dílů.
U úpletů pokládáme střih na lícní stranu materiálu, kde je dobře patrný směr sloupků. Pro sedlo jsem si nastříhala 4 díly (2x vrchní sedlo, 2x spodní sedlo). Ale bylo by možné střihnout jej i ze dvou dílů (horní kraj sedla PD by ležel na přehybu látky, stejně tak u sedla ZD).
Na první zkoušku jsem si sukni sestehovala a švové záložky u švů prostehovala z LS delším stehem, abych je upevnila a nestáčely se.
Po první zkoušce bylo možné zhotovit svislé švy sukně a boční švy spodního i vrchního sedla. Šila jsem na čtyřnitném obnitkovacím stroji. Následně se zhotovil horní kraj sedla. Aby se šev horního kraje sedla nestáčel do líce, vytvořila jsem výpustku z vrchního sedla a prošila ji za 1 mm po spodním sedle. Po té se sukňová část všila do sedla. A zde nesmím zapomenout připomenout důležitost mezioperačního žehlení, tzn. po každém šití, jdu na žehličku.
Na druhé zkoušce už se jen doměřila délka sukně. Délku jsem šila třínitným spodem krycím stehem.
Pak už zbývá jen sukni vyžehlit, předat a popřát, aby se dobře nosila. 🙂
Závěrem
U šití z úpletu si dávejte pozor na to, abyste sešívané švy při šití nevytahovali. Dbejte na pravidelné žehlení v průběhu šití. Na základní sešívání švů vybírejte pružné stehy (klikatý steh, pružný steh – dle typu stroje, čtyřnitný obnitkovací steh). Při použití těchto stehů nemusíte používat elastické nitě, protože už sám typ stehu je dostačující pro to, aby pokryl pružnost materiálu. Pokud šijete pouze rovným stehem, mírně uvolněte napětí nitě, prošijte šev vícekrát, a zde můžete využít i elastických nití. A vždy vyzkoušejte na malém vzorku materiálu, zda takto ušitý šev při natažení látky nepraskne.
Zkoušejte i oděv, který šijete podle předlohy. Každý materiál se chová jinak, a třeba při zkoušce zjistíte, že chcete něco málo pozměnit, nebo bude potřeba oděv zmenšit nebo naopak povolit, protože materiál na novou repliku se chová trochu jinak, než materiál u oděvu, podle kterého šijete.
To je ode mě pro tentokrát vše. Mějte krásný den a zase příště. 🙂
