Kouzlení se střihem
V dnešním článku se budeme věnovat manipulaci střihu sukně. Manipulace (modelace) střihu je prostředkem, jak z obyčejného základu, vykouzlit střih modelu, který jsme si navrhli. Chce to notnou dávku prostorové představivosti, základní znalosti o manipulaci střihu, rýsovací potřeby a zejména odzkoušení střihu v praxi (na postavě), jen tak získáme potřebné zkušenosti. Pojďme na to!
Základy
Při manipulaci jakéhokoliv střihu je dobré držet se těchto zásad:
- pokud je to možné dbejte na to, aby všechny přímky, které se k sobě pojí, svíraly pravý úhel. Stačí vždy vynést jen krátkou kolmici (1-3 cm) a dále už můžeme tvarovat jakýkoliv tvar. U sukně je třeba dbát na to, aby se pasová i dolní koncová přímka se středovou osou setkávaly v pravém úhlu. Stejně tak to platí pro boční přímku, která by se měla v 90° úhlu napojovat na dolní koncovou a pasovou přímku. Pokud bychom totiž např. pasovou přímku nenapojili v pravém úhlu ke středové ose, po nastříhání dílů by se na pasové linii ve středu dílu vytvořil zub. Samozřejmě, pokud je záměrem designéra mít např. dolní koncovou přímku zešikmenou, nebude se připojovat v pravém úhlu k ose nebo bočnímu švu.
- jakmile kreslíme linii, která vede přes pasový výběr (záševek), musí rozměr od vrcholu výběru k linii být stejný u obou ramen záševku (přes záševek vedeme linii vždy kolmo na osu výběru).
- i střih po manipulaci by měl rozměrově odpovídat hodnotám op, os, atd., které byly výchozí pro základní střih. Nemělo by se nám tedy stát, že po manipulaci, bude op menší než u základního střihu. Pokud někde ubereme, musíme pak přidat a naopak.
- tam, kde chceme mít více materiálu, jednotlivé části střihu od sebe oddalujeme. Tam, kde má zůstat rozměr stejný, jednotlivé díly se vzájemně dotýkají. Pokud bychom zmenšovali, jednotlivé díly střihu se budou překrývat.
- po manipulaci střihu bychom si měli zkontrolovat, že švy, které budeme sešívat k sobě, jsou u obou dílů stejně dlouhé, a že např. sedová přímka u sukně je ve stejné výšce u obou dílů.
- asymetrické manipulace rýsujeme na obou PD nebo ZD, symetrické manipulace tvoříme jen na pravém PD nebo ZD. Většinou děláme stejné úpravy v PD i ZD.
Mírně rozšířená sukně
Vycházíme ze základního střihu sukně (s jedním nebo dvěma záševky, na obr. světle zelený PD, tmavě zelený ZD). Prodloužíme osu pasového výběru až k dolní koncové přímce. To bude linie nástřihu (na obr. červená). Nastřihneme od dolní koncové přímky těsně pod vrchol záševku (neprostřihneme skrz). Díly sukně pak rozsuneme o hodnotu x, např. 3 cm (volba je individuální). Přední dolní kraj sukně zvětšíme celkem o 6 cm, to samé platí i pro ZD (celkový obvod dolního kraje sukně se zvětší o 12 cm). Jakmile díly rozsuneme, zmenší se šířka záševků. Nakonec vykreslíme novou linii střihu (na obr. modrá čára).
Rozšířená sukně
Opět vycházíme ze základního střihu. Prodloužíme osu výběru (osy u sukně se dvěma záševky) k dolní koncové přímce. Od hs si naměříme 3 cm po ose záševku směrem nahoru. To budou nové vrcholy výběrů. Vykreslíme nový tvar záševků (viz obr. červená linie). Nastřihneme k vrcholům výběrů nebo k pasové linii (neprostřihneme skrz). Rozložíme jednotlivé díly o hodnotu x (může se stát, že se záševky zcela uzavřou, pak je vypustíme a budeme mít střih bez záševků). Boční šev rozšíříme o 1/2x. Vykreslíme nový tvar dílů (na obr. modrá linie). Dbáme na to, aby se dolní koncová přímka k boční přímce i středové ose pojila v pravém úhlu, stejně tak jako pasová přímka ke středové ose. Zkontrolujeme si délku bočních švů a hodnotu op.
Rozšířená sukně se sedlem
Princip modelace bude podobný jako u dvou předchozích. Začneme zakreslením rozměru šířky sedla, který si naneseme od pasové přímky směrem dolů po středové ose dílu a boční přímce. Vykreslíme tvar sedla (nezapomenout napojit v pravých úhlech). Dolní koncovou přímku si rozdělíme na čtvrtiny (třetiny nebo jinak) a vztyčíme kolmice (na obr. červené linie). Odstřihneme díl sedla. Na předním i zadním díle sedla složíme záševky těsně k sobě a vykreslíme nový tvar pasové linie a tvar dolního kraje sedla (na obr. modře). Dále nastřihneme od dolní koncové přímky sukně směrem k linii sedla (na obr. červené linie nástřihu). Jednotlivé díly rozložíme v dolním kraji o hodnotu x (eventuelně můžeme rozšířit i boční šev o 1/2x). V ZD nám zbyl kus pasového výběru, ten můžeme ignorovat a při sešívání sedla a sukňové části zbývající hodnotu záševku zpracujeme navolněním. (Eventuelně bychom mohli tuto hodnotu ubrat v bočním švu.) Vykreslíme nový tvar sukňové části. Zkontrolujeme, zda jsou boční švy stejně dlouhé a zda délka dolního kraje sedla odpovídá délce horního kraje sukňové části.
Sukně řasená do sedla
Tento střih zpracujeme podobně jako v předchozím příkladu, jen s tím rozdílem, že díly rozsuneme v dolním i horním okraji o hodnotu x. Čím vyšší bude hodnota x, tím víc bude sukně řasená.
Samozřejmě nemusíme rozšiřovat dolní kraj a sukni můžeme jen nařasit do sedla. Pak vznikne sukně tzv. tulipánového střihu.
Sukně s protizáhybem ve středu PD
Tato modelace je velmi jednoduchá. Stačí ke středu PD přikreslit 1/2 šíře protizáhybu = x (kreslíme totiž jen polovinu dílu). Tuto hodnotu rozdělit na 1/2 = linie hrany záhybu. Čerchovanou čarou jsou značeny hrany protizáhybu a středová osa dílu. Boční šev můžeme nechat rovně anebo ho mírně rozšířit (viz modrá linie na obrázku). Pokud budeme na bočním švu přidávat, musíme dbát na to, aby dolní koncová přímka byla kolmá na boční přímku. Nakreslíme tedy krátkou kolmici na boční přímku (ta může sahat maximálně do 1/3 dolní šířky sukně) a dále napojíme linii pomocí křivítka k dolní koncové přímce mírným obloukem.
Sukně s protizáhyby v PD
Opět si prodloužíme osu pasového výběru PD až k dolní koncové přímce. Díly rozstřihneme. Mezi tyto dvě části PD naneseme celkovou šíři protizáhybu (y= 1/4 celkové šíře protizáhybu). Rozdělíme jej na 4 části a čerchovanou čarou vykreslíme hrany. Až protizáhyb složíme, zelené části dílů se budou opět stýkat v linii nástřihu. Záševek se stane součástí protizáhybu. Když protizáhyb složíme, tvar jeho pasového okraje by měl kopírovat pasovou linii dílu sukně. Z tohoto důvodu pasovou linii protizáhybu vykreslujeme v některých místech do špičky a pomocí mírných oblouků.
Sukně se záhybem v PD
Postup modelace bude stejný jako u předchozí manipulace. Jen místo šíře protizáhybu naneseme šíři záhybu = x, kterou rozdělíme na polovinu.
Sukně s členícími švy a volánem
Od pasové přímky směrem dolů naneseme délku horních dílů sukně a vytvoříme kolmici na středovou osu dílu. Osy záševků prodloužíme k linii dolního kraje horních dílů (vzniknou členící švy). Dolní koncovou přímku si rozdělíme na čtvrtiny (nebo jinak) a vztyčíme krátké kolmice. Rozstřihneme díly dle linií nástřihů. Pokud tvoříme manipulaci volánu, vycházíme ze středu kružnice (na obr. růžové přerušované linie). Střih volánu si také můžeme narýsovat jako spirálu, oblouk nebo část kruhu.
Sukně s "vodou" v bočním švu
U této varianty potřebujeme přidat materiál v délce i šířce střihu. Naznačíme si linie nástřihu (na obr. červeně), do kterých převedeme záševek (záševky). Díly nastřihneme a rozložíme dle nákresu. Šíře rozložení má vliv na bohatost tzv. vody. Hotový díl (na obr. modrý) pak na materiál pokládáme v úhlu 45°. Nezapomeneme si na něj poznačit umístění záhybů a jejich hloubku.
Sukně s řasením v bočním švu
Toto je asymetrická manipulace, a proto ji zakreslujeme na celý PD sukně. Vyznačíme si linie nástřihu (na obr. červeně), tj. odkud kam povede řasení. Jak už bylo zmíněno výše: pokud linie nástřihu vede přes šíři pasového výběru, musí být tato linie kolmá na osu záševku (tím docílíme toho, že od vrcholu záševku k linii budou obě ramena záševku stejně dlouhá, a tudíž se při manipulaci záševků nestane, že bychom měli jednu stranu delší než druhou). Díly nastřihneme od jednoho bočního švu ke druhému. Záševky složíme k sobě a jednotlivé nástřihy přes šíři sukně rozložíme od sebe. Tím vznikne prostor pro nařasení. Nakonec si zkontrolujeme op a délku bočních švů.
Godetová sukně (s klíny)
U tohoto typu střihu jsou mezi sukňové díly vkládány klíny. Sukně je pak bohatší, zvětší se obvod dolního kraje, a i přes to může mít horní část sukně přiléhavou siluetu. V našem případě má sukně ještě asymetricky tvarované sedlo, takže budeme manipulovat celé díly, nikoliv jen jejich poloviny. Vyznačíme si linie nástřihu (na obr. červeně). Díly rozstřihneme. Dále si narýsujeme díl klínu. Jeho dolní koncovou přímku tvarujeme mírným obloukem a musí být kolmá na boční švy klínu.
Sukně se sedlem a členícími švy rozšířená k dolnímu kraji
Zde bude manipulace střihu podobná jako u předchozího příkladu. Ale místo klínu, přikreslíme rozšíření přímo k sukňovým dílům. Napojení rozšíření pak vykreslíme mírným obloukem (na obr. modře).
Sukně s řasením a členícími švy
Opět nám do cesty vstoupí asymetrie. Střih budeme zakreslovat na celé díly. Prodloužíme osy záševků, naznačíme linii šikmého členícího švu a pasový výběr pravého PD prodloužíme až k této linii. Sukňovou část si rozdělíme na čtvrtiny. Díly rozstřihneme, pravý záševek složíme a vykreslíme nový tvar pasového a dolního kraje dílu (na obr. modře). Sukňové díly rozsuneme o hodnotu x a vykreslíme nový tvar dílů. Nakonec si zkontrolujeme hodnotu op, délku bočních a členících švů.
Sukně se zástřihem
Zástřih zasahuje pouze do části dílu, na rozdíl od členícího švu, který díl dělí na více částí. Naznačíme si linii zástřihu, která bude končit u vrcholu pasového výběru. Dolní koncovou přímku si rozdělíme např. na čtvrtiny a z dvou bodů blíže k bočnímu švu vztyčíme kolmice. Díly nastřihneme od bočního švu k vrcholu pasového výběru a dále od linie zástřihu směrem dolů k dolní koncové přímce. Složíme záševek na PD a rozložíme sukňové díly o hodnotu x. Dolní koncovou přímku můžeme vykreslit v tomto případě jako kolmici, protože rozložení dílů je malé. O kus se nám na dolní přímce zkrátí délka bočního švu, a proto ji musíme o stejnou hodnotu prodloužit v linii zástřihu. Vykreslíme nový tvar dílu (na obr. modře). Nakonec si zkontrolujeme op, délku bočních švů a napojení pasové přímky ke středové ose dílu v pravém úhlu.
Závěrem
Jak vidíte, z jedné sukně se dá vykouzlit opravdu mnoho dalších variant. A toto všechno jsou jen základní manipulace, se kterými rozhodně ještě nejsme u konce. Stejně tak si můžete všimnout, že z jedné manipulace, lze taktéž vytvořit více variant (viz godetová sukně a sukně se sedlem a členícími švy rozšířená k dolnímu kraji). Fantazii se meze nekladou a jednotlivé kroky manipulací lze mezi sebou kombinovat (např. sukně se sedlem a záhyby, s vícestupňovým volánem, plisovaná sukně, atd.). A to ještě můžete různě tvarovat sedla (do špičky, oblouku, vícero obloučků, atd.), hrát si s množstvím látky pro řasení nebo rozšíření dílu, vytvořit zajímavé kapsy, atd. Dalším způsobem, jak dát 3D podobu vlastnímu módnímu návrhu, je aranžování střihu na pannu z pomocného materiálu (např. kalika nebo jiného materiálu s vlastnostmi podobnými materiálu, ze kterého budete oděv šít). Ale o tom až někdy jindy. Teď už vás nebudu zdržovat, ať se můžete pustit do dalšího kouzlení se střihy sukní. 🙂
