Límce a manžety
Límce a manžety jsou neodmyslitelnou součástí halenky či košile. Jejich velikost a tvar podléhají módě či společenským standardům. Zde se budeme věnovat límcům a manžetám pro dámské oděvy.
Límce
Límce dělíme na stojaté, polostojaté a ležaté. Podle tvaru vnějšího kraje límce rozlišujeme na tupé, špičaté a zaoblené. Límec může být střižený zvlášť nebo přinechaný k trupovým dílům. Může se skládat z jednoho dílu (např. límec z žebrované pleteniny u pánské polokošile) nebo ze dvou (pak máme vrchní a spodní límec, tato varianta je častější). Límec může tvořit jen stojáčková (stojáček) nebo převěsová (převěs) část, nebo obě tyto části. Stojáček se obepíná okolo krku, převěs zakrývá stojáček a částečně (stojatý límec) nebo z větší části leží na trupových dílech (rozhalenka, ležatý límec).
Základním rozměrem pro konstrukci límce je obvod průkrčníku předního a zadního dílu. Zpravidla se průkrčníky podstřihávají (zvětšuje se jejich obvod, aby límec v průkrčníku lépe seděl). Největší podstřižení je ve středu PD, tam se podstřižení pohybuje od 0,75 cm až do 2 cm pro stojaté a polostojaté límce. Pro ležaté límce můžeme průkrčník podstřihnout víc, o 3 cm až 4 cm. Na náramenici PD a ZD je u stojatých a polostojatých límců průkrčník podstřiháván o 0,5 cm až 1 cm, u ležatých límců o 3 cm (nesmíme zapomenout, že musíme mít stejnou hodnotu podstřižení v PD i ZD, jinak by byla každá náramenice jinak dlouhá). Na středu ZD se průkrčník u stojatých a polostojatých límců podstřihává o 0,25 cm až 0,5 cm, u ležatých límců o 1,5 cm. Na obrázku níže je podstřižení průkrčníku znázorněno zelenou barvou.
Nový tvar průkrčníku bude tedy výchozí pro měření obvodu. Obvod průkrčníku měříme pomocí krejčovského metru, který postavíme na jeho delší hranu. Z tohoto rozměru pak vycházíme při konstrukci límce.
Stojáček (stojáčkový límec)
Stojáček má velmi jednoduchou konstrukci střihu. Jeho šířka se většinou pohybuje mezi 3 cm až 5 cm, může být ale i užší nebo naopak širší. Vše závisí na naší představě nebo módě. Jeho přední kraje mohou být tvarované do oblouku nebo rovně (ale i v tomto případě se fantazii meze nekladou). Stojáček může být s přepnutím nebo bez. V konstrukci jsem přepnutí přidala (šíře přepnutí stojáčku je stejná jako šíře přepnutí u halenky/košile).
Konstrukci začínáme kolmicí krční a zadní středové přímky. Od jejich průsečíku naměříme obvod průkrčníku ZD (je to pomocný rozměr-bod pro všití límce do průkrčníku, bod pak navazuje na náramenici), dále obvod průkrčníku (ZD+PD). Z tohoto bodu vztyčíme kolmici, na které naměříme 2cm až 3 cm (tím tvarujeme stojáček pro přední část průkrčníku). Tento bod spojíme přímkou s bodem obvodu průkrčníku ZD. Na tuto přímku vztyčíme kolmici. Tím vznikne přední středová přímka. Od ní pak naměříme šíři přepnutí (1,5cm). Na zadní středové ose stojáčku si naměříme jeho šíři (3 cm). Stejně tak na přední středové přímce. Vykreslíme tvar stojáčku. Horní i dolní okraj je k zadní středové přímce kolmý, stejně tak u přední středové přímky. Část horního i dolního kraje jsou rovnoběžné přímky (cca k obvodu průkrčníku ZD), zbytek horního i dolního kraje se vykresluje pomocí křivítka mírným obloukem.
Klasický obepínací límec (stojatý límec)
Výchozím rozměrem pro konstrukci bude opět obvod podstřiženého průkrčníku PD a ZD halenky. Obepínací límec má stojáčkovou a převěsovou část. Na rozdíl od stojáčku ve střihu obepínacího límce tvarujeme zadní část průkrčníku tím, že ji zvýšíme o 2 cm až 4 cm. Stojáčková část je většinou široká 2,5 cm až 3 cm. Šíře převěsu je většinou 5 cm až 5,5 cm (převěsová část vždy musí být širší než stojáčková, min. o 2 cm). Tvar předních krajů límce i jejich šířka (standardně se pohybuje mezi 7cm až 10 cm) se řídí módou. U těchto límců nepracujeme s přepnutím.
Konstrukci začínáme opět kolmicí zadní středové a krční přímky (na obrázku je to výchozí bod A). Na zadní středové přímce pak naneseme 2 až 4 cm pro tvarování průkrčníku, dále šíři stojáčkové a převěsové části. Obvod zadního průkrčníku slouží opět jen jako pomocný bod pro všití límce do průkrčníku. Na přední středové přímce pak nanášíme pouze pomocné míry pro vykreslení tvaru předního kraje převěsu.
Stojaté límce
Jsou další variantou klasického obepínacího límce. Stojatý límec konstruovaný dle druhé varianty je vhodný i k fazónce (fazónový límec = klopy + límec). Konstrukci začínáme opět kolmicí zadní středové a krční přímky.
Rozhalenkový límec
Rozhalenkový límec se většinou používá u pánských košilí a polokošilí. Je hodně otevřený a proti stojatým límcům více leží na trupových dílech.
Ležatý límec
Ležatý límec celou svou plochou leží na trupových dílech. Konstrukci začínáme kolmicí zadní středové a krční přímky. Průsečík těchto kolmic je pro nás středem kružnice (bod S) o poloměru obvodu průkrčníku ZD+PD děleno 3,14 (pí). Tím nám vznikne průkrčníkový kraj límce. Pak pokračujeme další kružnicí, jejíž poloměr je větší o 7 cm až 9 cm, tedy o šíři límce. Ležatý límec může mít kraje rovné – do špičky (černá linie) nebo tvarované do oblouku (oranžová linie).
Dvoudílný košilový límec dámský
Ukážu vám dvě varianty konstrukce – jedna je dle české metodiky, druhá dle Müller and Sohn. Co je u tohoto typu límce důležité, je přeměřit si po dokončení konstrukce horní okraj stojáčku od zadní středové přímky k přední. A následně přeměřit dolní tvarovaný kraj převěsu. Pokud by byl kraj převěsu delší, zkrátíme převěs a to tak, že zadní středovou přímku posuneme směrem k přední o hodnotu, o kterou má být dolní kraj převěsu kratší. Tato kontrola je pro nás důležitá, křivky totiž pokaždé vykreslíme trochu jinak, a tvar křivky ovlivňuje délku daného kraje, a díky kontrole budeme mít jistotu, že až budeme převěs všívat do stojáčku, bude vše perfektně sedět.
Košilový límec s přinechaným stojáčkem
V této variantě košilového límce, je stojáček přinechaný k převěsu límce, nemusíme tedy stojáček a převěs stříhat zvlášť. V závislosti na tom se liší i technologický postup všití jednodílného límce od klasického dvoudílného košilového límce.
Konstrukci začínáme kolmicí zadní středové a krční přímky. Na zadní středové si směrem nahoru naměříme 1,5 cm pro tvarování průkrčníkového kraje límce, dále šíři stojáčku (v našem případě 2 cm), a šíři převěsu (zde 4,5 cm). Z těchto bodů vyneseme krátké kolmice. Na krční přímku naneseme rozměr obvodu průkrčníku ZD a celkový obvod. Vztyčíme kolmici, vznikne přední středová přímka. Od krční přímky po přední středové přímce směrem nahoru naměříme 0,5 cm. Vytvarujeme dolní kraj stojáčku a linii protáhneme až za přední středovou přímku o přepnutí PD halenky. Na tuto tvarovanou průkrčníkovou linii stojáčku vztyčíme kolmici v předním středu límce. To bude naše nová přední středová přímka. K té si naznačíme linii stojáčku a bude k ní sahat i kraj převěsu. Tvarování převěsového kraje už je pak jen na nás. V příkladu níže, jsme ho tvarovali za pomocí 1 cm.
Kontrola střihu límce
A teď ke všem střihům límců všeobecně. Přímky, které navazují na zadní středovou přímku, ač je pak tvarujeme třeba pomocí křivítka, by měly být na zadní středovou přímku kolmé. Jinak by nám pak ve středu límce vznikly nepěkné zuby. Stejně tak by měl být přední kraj stojáčku kolmý na průkrčníkovou linii.
Dále je pak vždy potřeba přeměřit průkrčníkovou linii límce a porovnat ji s obvodem průkrčníků u halenky. Jejich délka by měla být stejná. Pokud ne, upravujeme linii na límci, a to většinou tak, jak je znázorněno např. na obrázku dvoudílného košilového límce (Müller and Sohn). Vlastně u límce posuneme zadní střed.
Pokud by byl rozdíl mezi průkrčníkovým krajem límce a průkrčníkem halenky větší než 1 cm, je lepší začít celou konstrukci znovu. Nestačilo by už jen posunout střed, ale musel by se přesunout bod pro obvod průkrčníku ZD, celkový obvod průkrčníku, atd.
Manžety
Konstrukce manžety je velmi jednoduchá. Základním rozměrem je obvod zápěstí + 2 cm, dále musíme vědět, jak chceme manžetu širokou, a jaká bude šíře přepnutí (ta se bude řídit velikostí knoflíku, většinou se pohybuje mezi 1,5 – 2 cm). A pak už je jen na nás, jaký typ manžety zvolíme. Nejčastěji se setkáme s manžetami rovnými nebo s těmi, které mají tvarované kraje. Zejména u pánských košil se používají manžety propínací (zapínají se na manžetové knoflíčky) jednoduché nebo dvojité. Konstrukce jednoduché propínací manžety by vypadala podobně jako konstrukce dvojité rovné propínací manžety, ale nanášeli bychom do střihu šíři manžety jen jednou. Kraj manžet lze libovolně tvarovat.
U rovné uzavřené manžety není zapínání, manžeta je sešitá (kraje nelze přeložit, oddělit). Pokud bychom chtěli vytvořit vysoké manžety, které by zasahovaly do předloktí (např. rukáv 3/4 délky, zbytek manžeta), můžeme částečně využít znalosti ze střihu rukávu, eventuálně zbytek části rukávu (dolní kraj rukávu zúžíme na o.záp + 2 a bude jen rovný), pro vytvoření střihu manžety. Pro takový střih bude ještě potřeba přeměřit si i obvod předloktí v místě, kde se bude manžeta napojovat na rukáv, eventuálně další pomocné obvody na předloktí, které nám pomohou konstrukci střihu pěkně vytvarovat.
Pokud by měla manžeta být ohrnutá směrem na rukáv, bude kopírovat střih rukávu, ale zároveň jí budeme muset rozšířit z každé strany o 0,5 cm směrem k jejímu hornímu kraji. Tedy dolní obvod manžety, který budeme všívat do rukávu, bude mít obvod zápěstí + 2 cm, a horní obvod manžety bude o 1 cm větší (řídíme se tloušťkou materiálu), než obvod rukávu v místě, kde bude horní hrana manžety ležet, když se ohrne.
V příštím článku se budeme věnovat základním modelacím límců a možnosti zakreslení límce přímo do průkrčníku. Doufám, že už se těšíte stejně jako já. 🙂
