Měříme postavu

V minulém článku jste se dozvěděli něco o somatometrických bodech, které jsou základem pro správné změření postavy. Už tedy není nač čekat. Vrhneme se rovnou do praxe.

K měření postavy budeme potřebovat: krejčovský metr (krejčovská míra), 0,5 – 1 cm širokou gumu nebo stužku, kterou uvážeme do pasu, pravoúhlý trojúhelník ( v případě nouze krátké pravítko).

Měřený člověk nikdy nesmí stát před zrcadlem, a to z toho prostého důvodu, že by pak měl tendenci svůj přirozený postoj narovnávat. Zákazník nebo ten, koho měříme, je oblečený v přiléhavém oděvu (spodním prádle) a nemá boty. Do pasu mu uvážeme gumu nebo stužku, a to tak, abychom pas nijak nestáhli. Pokud nevíme, kde se pas na postavě nachází, pomůže požádat dotyčného, aby si dal ruce do pasu. I tady si ale musíme dotyčného pohlídat, protože někteří lidé si dají ruce v bok, v domnění, že tam mají pas. Většinou je pas to nejužší místo trupu nad pupíkem a pod úrovní žeber. (Zatímco, pokud si dáme ruce v bok, dlaně leží na hřebenech pánevní kosti, a tedy v místě obvodu boků. Pozor: obvod boků a obvod sedu jsou dvě různé míry.) Pak zaměříme na postavu svůj zrak a zkoumáme, jestli se u ní nevyskytují nějaké disproporce (jedno rameno je položené výš než druhé, vystouplý bok, atd.) nebo jiné výrazné rysy (velká prsa, úzká nebo široká záda, větší sklon ramen, atd.). Všechny tyto zjištěné atributy si poznamenáme na papír, kam budeme dále vpisovat naměřené rozměry. A teď přichází na řadu samotné měření. 

Začneme výškou postavy (vp). Pokud dotyčný neví, kolik měří, postavíme ho zády k rovné stěně (dejte pozor na to, aby se dotyčný nesnažil vyrovnat podle stěny, a stále si držel přirozený postoj těla), ke stěně a na temenní bod hlavy přiložíme pravoúhlý trojúhelník (nebo rovné pravítko, které nesmíme nijak klopit) a tužkou si na stěně označíme místo, kde se jí dotýká vrchol trojúhelníku. Pak změříme vzdálenost od značky na stěně k podlaze. Naměřený rozměr si poznačíme na připravený arch papíru. 

Obvody

Na řadu přicházejí obvodové rozměry. Když měříme obvody, mezi tělo měřeného a metr vkládáme jeden prst (nejčastěji ukazovák). Pak máme jistotu, že míru nijak nestahujeme. A opravdu se nemusíme bát, že takto naměřené rozměry nebudou odpovídat a střih pak bude veliký. Chceme totiž, abychom se v oděvu mohli hýbat a dýchat, a proto je potřeba vůle.
A pokud si nejsme jisti, kde se při měření např. obvodu sedu nachází to nejširší místo, změříme obvod sedu jako obvykle, stále držíme míru obvodu a metr posouváme směrem nahoru nebo dolu. Pokud jsme na správném místě a metr posuneme, obvod metru bude větší, než obvod těla v předchozím místě. Pokud jsme neměřili nejširší místo a metr posuneme, budeme cítit, že je potřeba obvod zvětšit a metr vysunout na vyšší hodnotu.

Prvním rozměrem je obvod kořene krku (ok). Začneme uprostřed krční jamky, dále metr vedeme přes boční krční bod, přes zadní krční bod, přes druhý boční krční bod a zpět ke krční jamce. Boční krční bod je průsečík trapézového svalu a napojení krku k trupu. Zadní krční bod je těsně nad 7. krčním obratlem. Ale kde asi tak ten sedmý krční obratel hledat, když nejsem chirurg ani patolog? Stačí, když dotyčná osoba skloní hlavu směrem k hrudi. Na krční páteři je to pak nejvystouplejší obratel (přibližně na rozhraní kořene krku a mírně nad rovinou ramen). Najít tento obratel jen tak od oka, je ošemetné zejména v případě, že má měřená osoba předsunutý krk a krční páteř je vystouplá (hrbol). Často se pak stane, že místo od 7. krčního obratle všechny rozměry měříme od jiného obratle, rozměry pak nejsou správné a ani konstrukce střihu nesedí a musíme zbytečně opravovat.
Obvod hrudi (oh) začínáme měřit ve středu zad. Stoupneme si za měřenou osobu, metr podsuneme pod jejími pažemi a vedeme ho vodorovně přes prsní hroty a spojíme ho na páteři. Vždycky před tím, než si naměřenou míru zapíšeme, ještě zkontrolujeme, jestli nám metr nesklouzl z prsou, a jestli ho máme opravdu ve vodorovné poloze, čili rovnoběžně s podlahou.
Obvod pasu (op) měříme přesně v místě, kde leží pomocná stužka nebo guma, kterou jsme měřené osobě uvázali do pasu. 
Obvod sedu (os) měříme přes nejvystouplejší místo sedu a stehen. Pomůckou nám může být hledět na postavu z profilu. Rovinu sedu můžeme u postav s výškou okolo 168 cm hledat cca 20 cm pod linií pasu. Pokud má postava vystouplé břicho, přiložíme si na nejvystouplejší bod břicha pevnou fólii, která sahá do úrovně sedu, a obvod měříme přes fólii.

Dalšími pomocnými obvodovými rozměry jsou:
Obvod hlavy – míru vedeme od středního nadočnicového bodu, okolo hlavy, přes bod týlní.
Obvod nad prsy – osobu měříme z předního pohledu, míru vedeme pod pažemi, okolo zad a šikmo nahoru přes horní část prsních svalů. V tomto případě nebude metr ve vodorovné poloze, protože se bude v přední části zvedat.
Obvod pod prsy – metr vedeme vodorovně těsně pod prsy (u ženských postav pro nás mohou být vodítkem kostice košíčků u podprsenky), dále pod pažemi, přes záda a zpět na přední část trupu.
Obvod přes břicho – měříme u postav s vystouplým břichem, v rovině nejvystouplejší části břicha.
Obvod boků – měříme okolo pánve v rovině horní části hřebenů kyčelních kostí.
Obvod stehna – měříme okolo stehna v rovině nejvystouplejší části stehenního svalu, horní okraj metru se dotýká hýžďové rýhy.
Střední obvod stehna – měříme okolo stehenního svalu přibližně v polovině vzdálenosti mezi kolenem a rozkrokem.
Obvod kolene – měříme vodorovně středem kolene a kolenní jamky. Lze měřit i přes skrčené koleno.
Obvod pod kolenem – měří se vodorovně v nejužším místě pod kolenem.
Obvod lýtka – měříme okolo lýtka v rovině nejvystouplejší části lýtkového svalu.
Obvod nad kotníkem – měříme v rovině a v nejužším místě těsně nad kotníky.
Obvod kotníku – měříme okolo kotníku, přes vnější a vnitřní kotník a nejvystouplejší místo nártu.
Obvod přes nárt a patu – měříme přes nejvystouplejší místo nártu a patní bod.
Obvod paže – měříme vodorovně okolo paže v jejím nejširším místě.
Obvod lokte – měříme v rovině lokte a jeho nejširším místě. Lze měřit i přes skrčený loket.
Obvod předloktí – měříme vodorovně v nejširším místě předloktí.
Obvod zápěstí – měříme okolo zápěstí, přes zápěstní body na malíkové a palcové straně.

Samozřejmě je možné měřit i další obvody, které vám pomohou lépe specifikovat rozměry a tvar střihu (např. obvod ruky, ramenního kloubu, šikmý obvod přes břicho a prsa, atd.).

Délky a šířky

Délku zad (dz) měříme od 7. krčního obratle směrem po páteři dolů k dolnímu okraji pomocné pásky v pase.
Délku šatů, halenky, saka, kabátu a dalších trupových oděvů začínáme měřit u 7. krčního obratle, metr vedeme směrem po páteři dolů až do bodu, kde by měl mít oděv dolní kraj.
Šířka zad (šz) se měří vodorovně od zadního podpažního bodu (tj. bod, kde se paže připojuje k trupu a kde končí podpažní rýha), přes vystouplost lopatek k podpažnímu bodu druhé paže. Osobně se mi osvědčilo změřit si tuto vzdálenost ještě jednou, a to při předpažení, kdy se šíře zad ještě zvětší o vyklenutí, které daný pohyb umožní. Tento rozměr pak porovnám se střihem. Pokud by byla šíře zad ve střihu výrazně menší, může hrozit to, že materiál neunese napětí vyvolané tímto pohybem (např. při zavazování tkaniček, kdy jsou záda hodně vyklenutá) a praskne, buď ve švu u rukávů, nebo v zadním středovém švu.
Šíře ramen se měří vodorovně od jednoho ramenního bodu ke druhému. Ramenní bod se nachází na rozhraní paže a trupu (najdete ho tak, že pojedete po klíční kosti směrem k rameni, a přesně mezi jejím koncem a pažní kostí leží ramenní bod).
Hloubku prsou (hp) začínáme měřit na 7. krčním obratli, přes boční krční bod k vrcholu prsního hrotu (bradavce). Číslo na metru v místě, kudy bude procházet ramenní šev, si také poznamenáme, protože ho pak od naměřené hp budeme odečítat, abychom získaly čistou hp. Odečítaný rozměr by měl cca odpovídat 1/2 obvodu zadního krku. Hloubku prsou lze také měřit tak, že metr přiložíme k bočnímu krčnímu bodu a vedeme ho k prsnímu hrotu. Pak odpadá proces odčítání.
Přední délku (pd) měříme stejně jako hp, ale pokračujeme dále přes prsní bod až k dolnímu kraji pomocné stužky v pase. Opět odečteme hodnotu vzdálenosti mezi 7. krčním obratlem a bočním krčním bodem. Měření lze začít i bočním krčním bodem, pak odpadne proces odčítání.
Šířka ramene (šr) se měří od bočního krčního bodu po linii trapézového svalu k ramennímu bodu.
Délku rukávu (dr) měříme od ramenního bodu, středem paže až k zápěstnímu bodu na malíkové straně. Měření lze začít i bočním krčním bodem, pokračovat po horní linii trapézového svalu k ramennímu bodu a dál středem paže až k zápěstnímu bodu na malíkové straně. Z takto naměřeného rozměru se pak odečítá šíře ramene. Paže může být při měření i pokrčená nebo zapřená v bok.
Hloubku sedu (hs) začínáme měřit na spodním okraji pomocné stužky v pase na bočním pasovém bodu. Metr vedeme po linii boku kolmo k zemi a měříme až do linie, ve které jsme měřili obvod sedu.
Při měření boční hloubky sedu (bhs) musí osoba sedět na vodorovné podložce. Metr přiložíme k dolnímu kraji pomocné stužky v pase a k bočnímu pasovému bodu. Měříme směrem dolů po linii boků až k rovině podložky (židle), na které osoba sedí.
Kroková délka se měří po vnitřní straně dolní končetiny až k zemi. Postava je mírně rozkročená.

Další délkové a šířkové rozměry:
Zadní hloubka podpaží – měříme ji od 7. krčního obratle po páteři směrem dolů k rovině šíře zad.
Přední středová délka trupu – měříme ji od krční jamky, středem těla směrem dolů, k dolnímu okraji stužky v pase.
Vzdálenost mezi prsními hroty – měříme od jednoho prsního hrotu ke druhému.
Přední, zadní a boční délka – míru použijeme např. při tvorbě dámské sukně. Měříme od spodního okraje stužky v pase na předním, zadním nebo bočním bodu směrem dolů k rovině, na které postava stojí.
Délka pánevního oblouku – měří se od zadního pasového bodu na dolním okraji pomocné stužky, svisle přes rozkrok k přednímu pasovému bodu a dolnímu kraji stužky v pase. Využijeme ji zejména při konstrukci střihu kalhot a ověření míry i tvaru sedového švu.

Další rozměry, které se dají využít, ale o kterých se prozatím zmiňovat nebudeme je např. šířka podpaží, šířka nad prsy nebo pod prsy, vnitřní délka paže, délka ruky, boční délka trupu, atd.