Nepolymerní vlákna
Posledními vlákny, o kterých si budeme povídat, jsou vlákna nepolymerní, a tedy vlákna kovová, skleněná a uhlíková.
Kovová vlákna
Tato vlákna jsou pro nás, kteří se motáme okolo šití a látek, zajímavá zejména z pohledu textilních materiálů, do kterých jsou zatkané metalické nitě (brokát, dekorační a bytové textilie). Vyrábějí se celokovová nebo jako tzv. metaloplastické řezané nitě, které se buď laminují (na kovovou fólii se nanese plastický film) nebo pokovují (na polyesterovou plastovou fólii se nanese tenká vrstva kovu, fólie se následně rozřeže na tloušťku nitě).
S kovovými vlákny se ale můžeme setkat u lurexových nití, některých pletacích nebo háčkovacích přízí, nebo např. koberců, u kterých snižují vznik elektrostatického náboje.
Skleněná vlákna
Vyrábějí se ze skelné taveniny mechanickým nebo pneumatickým tažením vláken. Vlákna mají vysokou tepelnou odolnost (jsou nehořlavá a taví se při 1100°C – 1500°C), jsou pevná, odolná vůči většině chemikálií, mají nízkou odolnost vůči oděru a jsou velmi křehká. Používají se pro výrobu ochranných pracovních oděvů, bytových a dekoračních textilií, tepelných a zvukových izolací, apod.
Uhlíková vlákna
Základní surovinou jsou PAN, PVC, PAD nebo viskózová vlákna, z nichž se při pyrolýze (tepelný rozklad) stanou vlákna uhlíková, která jsou pevná, mají nízkou hmotnost, jsou tepelně stabilní, nehořlavá, elektricky vodivá, odolná vůči všem chemikáliím a UV záření. Vlákna se v textilním průmyslu vůbec neuplatňují, ale setkáme se s nimi ve strojírenství, leteckém průmyslu, kosmonautice, u aut, lodí, apod.
A tím nadobro uzavíráme kapitolu o vláknech. Teď už máte veškerý základ pro to, abyste si odvodili některé vlastnosti textilie nebo oděvu na základě složení materiálu. 🙂
