Osnovní pleteniny
Osnovní pleteniny jsou méně tažné i pružné, a tudíž mají i menší využití v oděvním průmyslu (kapsoviny, výztužné vložky, dámské prádlo, podšívky, atd.). Jsou tvořeny soustavou nití, tzv. osnovou. Počet osnovních nití je roven počtu pracovních jehel. Za pomoci kladecí jehly je ke každé pracovní jehle vedena nit. Každé očko osnovní pleteniny je tvořeno samostatnou nití. Očka leží vedle sebe a tvoří řádek. Z jedné nitě tedy není možné vytvořit plošnou textilii. Naopak u zátažných pletenin nám k vytvoření plošné textilie stačí pouze jedna nit, ze které se tvoří očka řádků.
Očka
Očko osnovní pleteniny je stejné jako očko zátažné pleteniny (má také platinový a jehelní oblouček a stěny). Může být lícní i rubní, dále rozeznáváme očka uzavřená (nit v očku je překřížená) a otevřená (nit v očku se nekříží). Část nitě, která vchází a vychází z očka, nazýváme spojovací kličkou. Ta spojuje jednotlivá očka. Umístění spojovacích kliček má vliv na polohu očka. Jsou-li spojovací kličky u jedné strany očka, leží očko v pletenině šikmo. Jsou-li spojovací kličky po obou stranách očka, je očko v pletenině svisle.
Vazba
Ve vazbě se zakresluje poloha nití, máme pro to odborný výraz, tzv. kladení nití. Pro každý řádek se nakreslí řada jehel, okolo kterých se zakreslí poloha nitě, a tedy kladení.
Vazbu osnovní pleteniny určuje typ kladení nití na jehly (otevřené, uzavřené), posun kladecího přístroje do strany o určitý počet jehel (např. posun o 1 rozteč = v následujícím řádku se nitě kladou na sousední jehlu), návlekem kladecího přístroje (navlečený = nit na každé jehle, polonavlečený = je navlečena každá druhá jehla, vzorově navlečený = kladecí jehly jsou navlečeny dle konkrétního vzoru), počet osnov
Základní druhy vazeb
Osnovní pleteniny jsou jednolícní a oboulícní. Jednotlivé vazby lze mezi sebou kombinovat.
Řetízek
Jednoočkový řetízek tvoří pouze jedno kladecí zařízení (jedna pracovní a kladecí jehla a jedna nit). Nelze z něj tedy vytvořit plošnou textilii. Ale lze jej použít v různých vazebních kombinacích. Kladení může být otevřené nebo uzavřené. Pokud je jedna nit kladena na jednu dvojici jehel, vzniká řetízek dvouočkový. Používají se pro střapce zimních pletených výrobků, ozdobný prvek v ploše nebo při okraji záclon, v kombinaci s jinými vazbami, atd. Řetízek s vloženým útkem se využívá pro výrobu dekoračních a technických textilií, obvazových materiálů, atd. Před začátkem pletení řádku se pod jehly v celé šíři řádku vloží útková nit. Tím se jednotlivé řetízky propojí a vznikne tak plošná textilie. Tohoto pricipu lze využít pro tvorbu vzhledových efektů (efektní příze), specifických funkčních vlastností (elastické nitě, kovové nitě, apod.).
Další pleteninou, kde lze řetízek využít, je pletenina galonová. Jednotlivé řetízky jsou vzájemně spojeny další přidanou nití, která se klade pod jehly. Vyrábí se na galonových stávcích. Využívá se pro výrobu záclon, prýmků, atd.
Trikot
Je jednolícní jednoočková vazba vyráběná z jedné plně navlečené osnovy. Nit se klade střídavě na dvě sousední jehly, čímž se sloupky v pletenině propojí a vznikne tak plošná textilie. Pro trikot je charakteristické naklonění řádků střídavě na jednu a druhou stranu. Pletenina má drobná očka, ve tvaru kosočtverců, je velmi tažná, nepružná, má hrubý omak a malou rozměrovou stabilitu. Využívá se v kombinaci s dalšími vazbami. Kladení nití může být otevřené nebo uzavřené.
Sukno
Je vazba odvozená z trikotu. Rozdíl je v tom, že nit se neklade na sousední jehlu, ale až na jehlu další (rozteč = 3). Spojovací kličky na rubu pleteniny jsou delší než u trikotu. Pletenina má plnější omak a je objemnější. Klademe-li nit na čtvrtou nebo až pátou jehlu, nazýváme takové sukno podkládaným. Lze jej z rubu i počesat.
Atlas
Nit se na jehly klade vždy v jednom směru ve více řádcích nad sebou (minimálně ve dvou). Směr kladení se tedy nestřídá po každém řádku jako u trikotu. Ale nejprve postupuje stejný počet řádků jedním směrem, v tzv. vratném řádku se otočí a postupuje o stejný počet řádků směrem opačným. Pletenina má charakteristické příčné pruhování, které je způsobeno střídajícími se směry kladení (mění se odstín, popř. lesk). Vazba může být sestavena z uzavřených nebo otevřených oček, i jejich vzájemných kombinací. Pokud se nit neklade na sousední jehlu, ale až na další, vzniká podkládaný atlas. Podle počtu řádků stejného směru, rozlišujeme atlas dvouřádkový, čtyřřádkový, atd. Atlasová pletenina se používá pro látky na společenské oděvy nebo dámské spodní prádlo.
Kepr
Základní keprovou vazbu podle způsobu pletení označujeme jako keprový trikot. Nit se klade přes dvě jehly a o jednu rozteč (jehlu) se posouvá do strany. Osnova je polonavlečená.
Další vazby
Prolamované (filetové) pleteniny
Při kladení nití se některé sousední sloupky neprovazují a v pletenině vzniknou otvory, které mohou být různě velké. Lze takto vytvářet i složitější vzory. Použití pro sportovní dresy, krajkoviny, společenské oděvy, atd.
Dvojité pleteniny
Jsou více využívané než pleteniny jednoduché (které mají očka z jedné nitě). Dvojitou pleteninu tvoří dvě osnovy. Nitě obou osnov se kladou na stejné jehly a každé očko je dvojité. U každé z osnov lze použít jinou vazbu, a tím ovlivnit vlastnosti pleteniny. Použitím odlišného typu přízí v osnovách lze také ovlivnit funkční i vzhledové vlastnosti pleteniny. Kombinovat lze všechna základní i vzorová kladení (např. trikot+sukno = šarmé).
Sukno + řetízek
Použití na podšívkové materiály, dámské prádlo, dekorační textilie, pracovní oděvy nebo technické textilie.
Satén + řetízek
Delší spojovací kličky saténové vazby jsou spojeny řetízkem. Pletenina je proto pevnější, tužší a rozměrově stabilnější. Použití pro podšívkové materiály, výstražné vesty, technické textilie, dekorační textilie, atd.
Trikot + satén
Pletenina s vysokým leskem a velmi jemným příčným řádkováním. Trikot zajišťuje rozměrovou stálost pleteniny. Použití pro spodní prádlo, dámské prádlo, společenské oděvy.
Trikot + samet
Dlouhé spojovací kličky na povrchu pleteniny jsou počesané. Pletenina má z jedné strany chladivý (hladká očka) a z druhé hřejivý omak (počesaná strana). Má dobré tepelně-izolační schopnosti. Použití pro sportovní oděvy.
Trikot + sukno
Pletenina má velmi dobrou rozměrovou stabilitu, protože trikot ji stahuje ve směru délky a sukno ve směru šířky. Používá se pro podšívky, pracovní oděvy, technické textilie.
Trojitá pletenina
Satén + trikot + řetízek
V trojité pletenině jsou všechna nebo některá očka tvořena třemi nitěmi. Pletenina má minimální tažnost a vyšší tuhost. Používá se pro technické účely.
Vzorovaná vícepřístrojová pletenina
Trikotová a sametová vazba jsou plně navlečené. Dlouhé kličky sametu jsou propojené jemným monofilovým řetízkem, který je kladený na každou třetí jehlu. Použitím vhodné kombinace vazeb v jednotlivých osnovách mohou vzniknout podélné plastické proužky. Použití pro oděvy, dekorační textilie.
Tyl pletený
Pletenina má filetovou vazbu s charakteristickými šestiúhelníkovými otvory po celé ploše. Pod základní nit se vkládá výztužná nit, která vazbu zpevňuje. Je rozměrově stabilní a tužší. Používá se na závoje, spodničky sukní, vsadky šatů, atd.
Markyzet pletený
Pletenina ve filetové vazbě s charakteristickými drobnými čtvercovými nebo obdélníkovými otvory po celé ploše. Základ vazby tvoří řetízky, které jsou v příčném směru propojeny dvěma soustavami vložených nití kladených protisměrně. Pletenina je řídká a průsvitná. Použití pro záclony (i vzorované varianty markyzetu, tzv. žakárový markyzet) a zdravotnické textilie.
Pletená krajkovina
Je vícepřístrojová pletenina charakteristická svými prolamovanými vzory. Pro vytvoření vzorů se kombinují různé vazby a vzorovací techniky. Použití pro dámské spodní prádlo, společenské oděvy, dekorační tkaniny, atd.
Distanční pletenina
Vyrábí se na dvoulůžkových osnovních strojích. Každá strana pleteniny (líc, rub) může (ale nemusí) mít jinou vazbu. Tyto dvě povrchové pleteniny jsou pak propojeny další pletařskou vazbou. Termickou stabilizací se dosáhne stabilizace mechanických vlastností (pružnost, ohebnost,…). Používá se v obuvnickém průmyslu, pro ortézy, polstrování nábytku.
Plyšová pletenina
Plyš kličkový – tvoří ho nit základní a nit plyšová, která tvoří očka na povrchu pleteniny. Má měkký omak a dobré tepelně-izolační vlastnosti, nižší v příčném i podélném směru. Použití pro hračky, podšívky, apod.
Plyš řezaný – dvě vrstvy pleteniny jsou propojeny plyšovou nití, která se následně rozřeže. Vzniknou tak dvě samostatné plyšové pleteniny. Použití pro podšívky, hračky, společenské oděvy.
Shrnutí k tématu pletenin
Pleteniny (zátažné i osnovní) mají v dnešní době velmi široké využití (oděvy, dekorační a bytové textilie, výztužné vložky, technické textilie, atd.). Upřednostňujeme je (před tkaninami) pro jejich snadnou údržbu a pohodlí při nošení, na které má zásadní vliv tažnost. Právě očka pleteniny, a to o kolik se dokáží natáhnout do délky nebo roztáhnout do šířky, má vliv na tažnost pleteniny. Další důležitou vlastností pletenin je pružnost, která zaručuje to, že se pletenina dokáže po vytažení vrátit do původního stavu. Tu ovlivňuje vazba i druh použitých nití. Pleteniny mohou být prodyšné i hřejivé a většinu z nich nemusíme po vyprání žehlit, protože se velmi málo mačkají.
Velkou nevýhodou je pletenin je paratelnost oček ve směru řádků nebo sloupků. Tzv. pouštění oček může zapříčinit i nevhodně zvolený typ jehly při šití pleteniny. Proto je potřeba dbát na výběr jehly, která by měla být hladká (bez poškození) a s oblým hrotem. Problémem u pletenin je také zatrhávání oček, kdy vytažení očka, způsobí vadu pleteniny.
Pleteniny mohou být vyráběny už jako hotové výrobky (punčochy, rukavice, čepice), které už není potřeba stříhat nebo sešívat, ale pouze se uzavírá okraj výrobku. Mohou mít podobu plošných tvarovaných oděvních dílů, které mají pružný lem, pevné boční kraje a ujímáním nebo přidáváním oček se vytvarují průramky a náramenice. Průkrčník se pak vystřihne. Každý díl je vyráběn zvlášť.
Dále se s pleteninami můžeme setkat ve formě metráže, ze které se díly stříhají a následně sešívají. Pleteniny se mohou plést i ve tvaru hadice, která se pak rozstřihne na plnou šířku. U menších průměrů hadic se vystřihnou průramky, náramenice a průkrčník. Takové výrobky pak nemají boční švy.
I u pletenin rozlišujeme vady, které mohou vzniknout už během výroby. Jsou to např. puštěná očka (malé dírky v pletenině), lomy po fixaci (u syntetických výrobků, jsou neodstranitelné), pruhování (podélné/příčné, které vzniká odlišností oček jednotlivých sloupků nebo odlišností hustoty řádků), ažura (puštěná očka přes více řádků), shluky vláken jiné barvy, apod.
Téma pletenin už teď nadobro dospělo ke svému konci. Doufám, že jste se dozvěděli něco nového a příště už se vrhneme do světa netkaných textilií, výztužných a výplňkových vložek nebo kapsovin.
* Obrázky čerpány z učebnice Oděvní materiály, díl první od Hany Kozlovské a Bohuslavy Bohanesové.
