Pleteniny – úvod
Pleteniny jsou v dnešní době hojně využívané a velmi oblíbené. Jejich výhodou je, že se oděvy z nich vytvořené dobře přizpůsobí tělu nositele, v oblečení z pletenin se lépe pohybujeme, protože nám materiál neklade odpor. Pletenina se méně mačká, je měkká, splývavá, hřejivá a příjemná na omak. Dnes se s nimi setkáme snad ve všech kategoriích oděvních výrobků, ať je to prádlo, sportovní nebo společenské oděvy, a další.
Jejich nevýhodou je snadná paratelnost a zatrhávání oček. Na tyto vlastnosti má vliv použitá vazba, která do určité míry může tyto zápory omezit.
Jak šít pleteniny
Ještě než vykročíme do světa pletenin, shrneme si, jak s pleteninami zacházet při šití. Pro šití pletenin na klasickém šicím stroji s rovným stehem volíme jehly typu JERSEY/BALLPOINT, které jsou pro pleteniny přímo určené. Mají zaoblený hrot, který netrhá očka pleteniny, a tudíž nedochází k samovolnému párání oček ve švech. (Na některých strojích a pleteninách mohou dělat neplechu, a v takovém případě můžeme zvolit jehly typu STRETCH.)
Pleteniny můžeme šít klasickou šicí nití, ale s pružným stehem. Nebo elastickou nití (např. Amann – Mettler Seraflex) a rovným stehem. Vše se odvíjí také od toho, jak moc je materiál pružný. U méně pružných pletenin lze šít klasickou nití a rovným stehem, protože se materiál chová podobně jako tkanina, a není pružný natolik, aby se při nošení nitě ve švu přetrhly.
Pokud je pletenina pružnější, je nejlepší švy sešívat pružným stehem (čtyřnitný obnitkovací vázaný steh). U některých typů klasických šicích strojů můžeme v nabídce stehů najít velmi úzký klikatý steh, který je označen jako pružný, a je určen pro šití pletenin. Moje zkušenost ale je, že při nošení oděvu z pružnější pleteniny se takto sešité švy stejně přetrhají. Proto pleteniny sešívám pouze na overlocku – čtyřnitným vázaným stehem, který je dostatečně pružný. Ruku v ruce s tím jde správné seřízení napětí nití při šití (pokud je napětí nití seřízeno špatně, může se i pružný steh při nošení přetrhnout).
Pro šití velmi pružných pletenin (např. plavkovina) je vhodné kombinovat elastické nitě a sešití švů čtyřnitným obnitkovacím stehem.
Dolní kraje oděvů z pletenin pak začišťujeme pomocí spodem krycích stehů, které se přizpůsobí pružnosti pleteniny (důležité je opět správné seřízení napětí nití). Pokud nemáme stroj se spodem krycím stehem (tzv. coverlock), je vhodné na klasickém stroji zvolit klikatý steh (trojzápichový vázaný steh), který je sám o sobě pružný, a tudíž vhodný pro šití např. gum, sešívání švů a prošívání dolních krajů u pružných materiálů.
TIP: Ušijte si vzorek. Pokud si nejste jistí, jestli jste pro šití pleteniny zvolily správný steh nebo napětí nití, prošijte si daný materiál v délce např. 10 cm zvoleným stehem. Pak vzorek ve švu natáhněte na maximum. Pokud stehy při natažení nepopraskají, je vše ok a můžete se pustit do díla. Pokud popraskají, je potřeba zvolit jiný typ stehu, nebo upravit napětí nitě, nebo zvolit elastickou nit.
Pozor: na natahování pleteniny při šití. Někdy máme tendenci pružné materiály při šití vytahovat, což je chyba. Změníme si tak délku švu, který má pak tendence se kroutit (boulit). Jediné, kdy musíme materiál usměrňovat je při podávání materiálu při šití. Podavač a patka stroje posunují vůči sobě vrchní a spodní materiál nerovnoměrně. Abychom předešli tomu, že vrchní a spodní vrstva se při podávání vůči sobě posunou, před šitím si je sešpendlíme nebo sestehujeme.
Základní pojmy
Pletenina je plošná textilie, kterou tvoří jedna soustava vzájemně provázaných nití ve formě obloučků. Díky obloučkům je v šíři pleteniny položena mnohonásobně větší délka nitě než u tkanin. Při tahu pak pletenina může zvětšit svou délku/šířku. Nitě lze klást jak vodorovně, tak svisle.
Očko je základním konstrukčním prvkem pleteniny. Skládá se z jehelního obloučku (jehelní dle jehly pletacího stroje), stěn očka a platinových obloučků (platinový dle části pletařského stroje, tzv. platiny). Rozeznáváme dva druhy oček lícní, které je protaženo zezadu dopředu (u ručního pletení je to hladce) a rubní, které je protaženo zepředu dozadu (u ručního pletení je to obrace).
Řádek je tvořen očky, která leží vedle sebe přes šíři pleteniny.
Sloupek tvoří očka, která leží nad sebou v délce pleteniny.
Hustota pleteniny je údaj, který vyjadřuje velikost oček a udává, jejich počet v řádcích nebo sloupcích na délce 10 cm. Čím menší očka jsou, tím je hustota i počet oček vyšší a naopak.
Vazba pleteniny je způsob, kterým jsou očka provázána mezi sebou. Máme dvě základní skupiny pletenin: zátažné a osnovní.
Zátažná pletenina je tvořena řádkem z jedné vodorovně kladené nitě. Očka v řádku se postupně jedno po druhém protahují očky předchozího řádku (je to stejné jako u ručního pletení). Protahování oček nazýváme zatahováním. Na lícní straně očka tvoří charakteristické stromečky, na rubní straně příčné „vlnky“. Zátažné pleteniny se velmi snadno pářou (je to stejné jako u ručního pletení, kde jedno puštěné oko, způsobí párání dalších).
Osnovní pleteninu tvoří osnova. Osnovní nit tvoří očka nad sebou ve směru sloupku, které jsou mezi sebou propojeny. Líc osnovní pleteniny má podobný vzhled jako líc zátažné pleteniny. A na rubu osnovní pleteniny vidíme šikmo položené části nití, které spojují jednotlivé sloupky oček. Osnovní pletenina jde párat velmi špatně
Podle vzhledu pleteniny dělíme na lícní a rubní. Ty dále dělíme na:
Jednolícní pletenina – na lícní straně zátažné pleteniny vidíme pouze stěny oček, které na líci tvoří charakteristické podélné stromečky. Na rubu zátažné pleteniny pak vidíme zbývající části oček – jehelní a platinové obloučky, které na rubu vytvářejí příčné „vlnky“.
Oboulícní pletenina – pletenina má vzhled lícní pleteniny z obou stran (z rubu i líce je stejná). Z obou stran tedy vidíme pouze stěny oček.
Obourubní pletenina – rubová i lícová strana pleteniny se jeví jako rubní (má příčné „vlnky“, vidíme jehelní a platinové obloučky).
Dále máme pleteniny hladké (bez vzoru) a vzorované (plastické nebo barevné efekty a jejich kombinace). Plastické vzory se tvoří různými kombinacemi lícních a rubních oček v řádcích a sloupcích, vazba je složitější (podobně jako u ručního pletení). Barevných efektů dosáhneme využitím různobarevných nití v řádcích nebo sloupcích.
Pletařské stroje a technika pletení
Pletařské stroje dělíme do dvou skupin dle základní vazby: pletací stroje pro výrobu zátažných pletenin a osnovní stávky pro výrobu osnovních pletenin.
Pletací stroje vycházejí z principu ručního pletení, u kterého se nové očko protáhne očkem předchozího řádku. U ručního pletení se k tomu používají jehlice, pletací stroj je vybaven jehlou s háčkem, který je uzavřen pohyblivým jazýčkem. V principu jde o to, že jazýček háčku se při průchodu očkem předchozího řádku otevře, háček vyjede ven, nabere nit, a při pohybu háčku dolů směrem k původnímu očku se jazýček háčku uzavře, protáhne nit původním očkem, a tím vznikne nové očko. Lépe vše pochopíte z videa níže, kde je tento princip znázorněn animací na příkladu okrouhlého pletacího stroje.
U osnovních stávků princip pletení funguje trochu jinak. V osnovních stávcích má každé očko v řádku svou vlastní nit. Háček má delší pružný jazýček. Princip osnovního pletení je následující: na stvolu jehly s háčkem je očko původní řady. Abychom mohli vytvořit očko nové, je potřeba okolo jehly s háčkem omotat nit (tu přivádí očka kladecích jehel), to se děje při pohybu háčku směrem vzhůru. Při pohybu jehly s háčkem směrem dolů, se do háčku zachytí omotaná nit. Následně lis přitlačí pružný háček ke stvolu jehly a háček se tak uzavře. Takto zavřený háček s nití se protáhne očkem původní řady. A tím vznikne očko nové.
Háčkové jehly osnovních stávků jsou od sebe oddělené plíšky, tzv. platinami.
Dále dělíme pletací stroje podle tvaru jehelních lůžek na ploché a okrouhlé. S plochými lůžky, kde jsou jehly uloženy v jedné rovině, se vyrábí ploché pleteniny o určité šířce. S okrouhlými lůžky, kde jsou jehly uloženy po obvodu lůžka, které má tvar válce, se vyrábějí pleteniny ve tvaru hadice (viz video výše). Průměry lůžek jsou různé, menší např. pro výrobu punčoch, větší např. pro výrobu bezešvých triček, pulovrů, apod.
A podle počtu jehelních lůžek na jednolůžkové, na kterých se vyrábí jednolícní pleteniny, a dvoulůžkové, které jsou určeny pro výrobu oboulícních a obourubních pletenin.
Osnovní stávky jsou pouze ploché a mají jen jedno lůžko. Dalším typem stroje pro výrobu osnovních (rašlových) pletenin, je rašlový stroj. Vyrábí se na něm např. elastické a tuhé krajky, vzorované záclony a ubrusy, bezešvé úplety, apod.
A to je pro dnešek vše. 🙂 Snad vás bavilo nahlédnout do světa pletenin, ačkoli to dnes bylo spíše technické a popisné. Příště už se budeme zabývat druhy vazeb. Už teď se těším na počtenou zase příště.
* Všechny obrázky jsem čerpala z učebnice Oděvní materiály, díl první, od Hany Kozlovské a Bohuslavy Bohanesové.
