Předeme, předeme nitku neboli přízi
Dnešním tématem bude příze. Snad všichni jsme za svůj život nějakou přízi měli v ruce, ať už to byla obyčejná šicí nit nebo příze pletací. Jak ale taková příze vzniká?
Základem je vlákno
Už víme, že příze patří mezi délkové textilie a je vyráběna z vláken. Její zpracování a výsledné vlastnosti jsou přímo závislé na kvalitě použitých vláken, které ovlivňují i výslednou kvalitu textilních materiálů. Přízi většinou tvoří krátká vlákna (přírodní, chemická nebo jejich směs). Přírodní vlákna jsou většinou použita v jejich přirozené délce (stapl), chemická vlákna jsou pak střihána na délku kratší anebo délku vláken přírodních (střiž).
Rouno, pavučinka, pramen
Proces výroby příze se skládá z několika úkonů. Vstupním produktem je vlákenná surovina (slisované balíky vláken), která se rozvolňuje na jednotlivé chomáčky vláken, tzv. vločky. Při tomto procesu se přírodní vlákna čistí od rostlinných nečistot a prachu. (Chemická vlákna se čistit nemusí a vlněná vlákna se před rozvolňováním ještě perou a suší, aby se odstranily zbytky potu a další nečistoty.) Vlákna různého druhu nebo kvality lze v tomto kroku mezi sebou také mísit. Výsledkem tohoto procesu je rouno, které má velmi malou soudržnost, protože je tvořeno ještě neuspořádanými vlákny. Další na řadě je mykání, při kterém se odstraní poslední zbytky nečistot a velmi krátká vlákna. Mykací stroj sestává ze soustavy válců s jemnými hroty, ze kterých vlákna vycházejí ve formě pavučinky. Ta už je jemnější, bez nečistot nebo nekvalitních vláken. Pavučinka se pak zhustí do pramene, který se ukládá do tzv. konví. Mykání má velký vliv na kvalitu příze.
Posukování neboli potahování
Při tomto procesu se jednotlivá vlákna v prameni uspořádají v podélném směru. Mezi válce průtahového ústrojí stroje se vkládá více pramenů zároveň (lze vložit prameny z různých druhů vláken = konečným výstupem je pak pramen vlákenné směsi). Rozdílná rychlost válců má pak na svědomí, že jsou prameny stejnoměrné a zvyšuje se jejich jemnost.
Česání
Pro výrobu velmi jemných a kvalitních přízí musí prameny projít ještě procesem česání. Česací stroje postupně z pramenů odstraňují krátká a různě zacuchaná vlákna, což zaručuje, že výsledný produkt bude tvořen jen dlouhými vlákny vysoké kvality.
Předpřádání
Prameny vláken jsou velmi hrubé, proto se při předpřádání nejprve z pramene vyrobí jemnější produkt, tzv. přást. Pramen prochází soustavou válců, které prodlužují jeho délku a zvyšují jemnost, a ze kterých vychází o mnoho tenčí pramínek, který je potřeba zpevnit velmi malým zákrutem. To se provádí na křídlových strojích, tzv. křídlovky. Nakonec se přást navine na cívku.
Dopřádání
Aby se zrodila příze, musí se přást ještě několikrát protáhnout, aby se zvýšila jeho jemnost a nakonec i zpevnit zákrutem, aby měl dobrou soudržnost. To vše probíhá při procesu předení. Rozlišujeme dva typy předení:
- systém vřeteno-prstenec-běžec (prstencové dopřádací stroje) – přást prochází dvěma válci, které ho protahují a zjemňují, přes vodič míří do běžce, který se volně pohybuje po kolejnici prstence. Příze se pak navíjí na cívku zvanou potáč, která je nasazena na rotujícím vřetenu. Pohyb běžce a vřetene vytváří na přízi zákrut.
- rotorové (bezvřetenové) předení – (vynechává se proces předpřádání) jednotlivá vlákna se proudem vzduchu přivádí do rotoru, pomocí odstředivé síly se urovnají do tenkého pramínku, ten je odváděn ke dvěma válcům, kterými se protáhne a namotá rovnou na cívku. První stroj byl zkonstruován u nás. Rotorové stroje jsou velmi výkonné a umožňují vyšší rychlost předení.
Zákrut a jemnost příze
Na vlastnosti příze má, kromě druhu a délky použitých vláken, způsobu předení, vliv i zákrut. Rozlišuejeme zákrut levý S a pravý Z. Příze s vyšším počtem zákrutů je pevnější a hrubší. Pro většinu šicích operací se používají příze se Z. Jemnost neboli délková hmotnost vyjadřuje, kolik g váží 1 km příze. Udává se v jednotkách tex. Jemnost tedy můžeme vypočítat tak, že si změříme délku příze (např. 100 m) a zvážíme ji (např. 7g), váhu pak vydělíme délkou (tedy 7g/0,1km = 70 tex). Čím vyšší je hodnota tex, tím hrubší příze bude. Stejně tak jeko Angličané mají yard a my metr, i u jemnosti příze se můžeme setkat s vícero jednotkami, které ji vyjadřují. Jsou to číslo metrické (Nm, převod na tex = 1000/Nm) a titr denier (Td, převod na tex = 0,11xTd).
Skaní
Cílem skaní je sloučit více jednoduchých přízí do jednoho celku, a tím je zpevnit, zvýšit jejich stejnoměrnost, hladkost, vytvořit barevný nebo strukturální efekt. Skaná příze má tzv. skací zákrut. Jemnost skaných přízí se udává v tex příze jednoduché krát počet seskaných nití (např. 14TEXx2 – jednostupňová skaná příze, 10TEXx2x2 – vícestupňová skaná příze).
Druhy přízí
Rozdělujeme je na bavlnářské, lnářské, vlnařské a syntetické (např. 65ba/35PESs – malé s značí střiž), dále na česané a mykané, tkalcovské (v osnově jsou kvalitnější a pevnější nitě) a pletařské, jednoduché a skané, jejichž podkategorií jsou příze efektní (spirálové, smyčkové, nopkové, plamenové, krepové, žinilkové, žíhané, ombré, melanžové, atd.)
Hedvábí
Je kapitolou samo pro sebe, protože takto dlouhá vlákna není potřeba spřádat. Jak už víme, jako hedvábí označujeme vlákna „nekonečné“ délky. Hedvábí se zpevňuje jen minimálním zákrutem, aby mělo lepší soudržnost. Dříve se jako zdroj používala vlákna přírodního hedvábí, které postupem času zcela nahradila vlákna chemická (hladké hedvábí). Hedvábí se využívá při výrobě tkanin s hedvábným charakterem. Aby bylo hedvábí měkčí, objemnější a mělo příjemnější omak, vlákna se obloučkují a napodobuje se struktura přírodních vláken (tvarované hedvábí). Jemnost hedvábí se udává v jednotkách dtex (udává kolik 0,1g váží 1 km; 1dtex = 0,1 tex). Hedvábí se používá při výrobě tkanin a pletenin pro šaty, halenky, obleky, sportovní oděvy, plavky, spodní prádlo, atd.
Tak teď už ve zkratce znáte zrod příze. Příště postoupíme dál a vrhneme se na tkaniny, jejich vazby a způsob vzniku. Tak co? Těšíte se? 🙂
