Šijeme na stroji
Bez šicího stroje bychom si dnes šití nedokázali ani představit. Vynález šicího stroje postrčil svět módního průmyslu o velký krok dopředu. V dnešní době už šicí stroje umí spoustu věcí, mají několikero druhů stehů a šijí vysokou rychlostí. A to bude naše dnešní téma.
Šicí stroj
Velmi stručně. V základě můžeme šicí stroje rozdělit do dvou skupin: průmyslové a hobby (pro domácí použití). Ty pak dělíme ještě do skupin podle stehu, kterým stroje šijí (např. obnitkovací stroj, pětinitný se spodem krycím stehem, apod.). O šicí stroj je nutné dobře se starat. Zaprvé tím prodloužíme jeho životnost a za druhé se vyhneme větším poruchám a menším problémům při šití (trhání nitě, špatné provázání, atd.). Řídíme se vždy instrukcemi v návodu a stroj pravidelně (nejlépe po každém šití) čistíme od zbytků nití a vláken.
Jehly
V základě jehly opět dělíme do dvou skupin a to na jehly s kulatým dříkem (průmysl) a jehly se seříznutým dříkem (hobby stroje). Ty dále rozdělujeme podle toho, jaký typ materiálu zpracováváme, na standardní (pro většinu tkanin), strečové (pro pružné tkaniny), žerzejové (pro úplety, také se jim říká ballpoint), džínové (šití denimu a silnějších tkanin), jehly na kůži, jehly do overlocku a coverlocku, jehly microtex (na jemné nebo hustě tkané slabé látky), vyšívací a patchworkové. Volba síly jehly se odvíjí od tloušťky použité nitě a druhu materiálu (čím silnější materiál, tím silnější nit a větší velikost jehly). Pro správný výběr jehly je nutné řídit se doporučením v návodu vašeho stroje. Jehlu je také potřeba pravidelně měnit (jakmile se otupí, je křivá nebo jinak poškozená).
Druhy stehů
Základním stehem je dvounitný vázaný steh přímý (rovný steh). Tvoří se provazováním jedné vrchní a jedné spodní nitě. Steh je pevný a těžko se páře. Další je dvounitný vázaný steh klikatý, který se používá k začišťování krajů materiálů, ozdobnému vyšívání a šití elastických materiálů (úplety), protože je pružnější než steh rovný. S řetízkovým stehem se setkáme zejména u průmyslových strojů. Je to velmi pružný steh, který se snadno páře, a proto je vhodný pro sešívání pletenin a některých švů, kde zvyšuje pružnost švu při nošení oděvu tak, aby šev nepraskl (např. sedový šev kalhot). Obnitkovací stehy slouží k začištění surových okrajů materiálu. Jsou také pružné, ale mnohem hůře se párají, protože jsou tvořeny větším počtem nití (např. třínitný obnitkovací a čtyřnitný obnitkovací steh). S krycími stehy se můžeme setkat na spodním prádle nebo sportovních oděvech. Mají za úkol šev sešít a zároveň začistit okraje materiálu v jedné operaci. Kombinované stehy pak vznikají spojením řetízkového a obnitkovacího stehu. Sešíváme s nimi pleteniny (spodní prádlo).
Švy
Šev je místo spojení dvou nebo více materiálů tvořené řadou stehů. Švy dělíme do skupin podle toho, kde jsou umístěny na oděvu (průkrčníkový, boční, zadní středový šev) nebo podle funkce na mezní (spojuje dva různorodé materiály na oděvu) a členící (člení plochu dílu). Švová záložka je plocha materiálu od jeho okraje směrem ke švu.
Švy dále dělíme na:
-
- hřbetové
-
- přeplátované
-
- začišťovací
-
- dotykové.
Hřbetové švy
Máme dva: jednoduchý a dvojitý. Jednoduchý šev se používá na běžné sešívání dvou vrstev materiálu, které jsou složeny lícem k sobě. Následně se sežehlí nebo rozžehlí. Dvojitý hřbetový šev se hotový ve dvou operacích: materiály se složí RS k sobě a sešijí se 0,5 cm od okraje. Následně se otočí do líce a z LS se prošijí 1 cm od již sešitého kraje. Šev se pak sežehlí k jedné straně. Setkáme se s nimi na většině oděvních výrobků.
Přeplátované švy
U jednoduchého přeplátovaného švu okraje materiálů leží přes sebe, vzájemně se překrývají. U podehnutého přeplátovaného švu je okraj vrchní vrstvy materiálu zahnutý do RS. Zakládaný přeplátovaný šev má pak do RS zahnuté okraje vrchní i spodní vrstvy materiálu. V individuální výrobě se tento šev hotový ve dvou operacích. Materiály složíme LS k sobě a spodní vrstvu vysuneme o 0,5 cm. Následně vrstvy sešijeme 1,5 cm od okraje. Materiály rozložíme a širší švovou záložku podehneme pod užší. Šev pak prošijeme ve vzdálenosti 0,2 cm od podehnutého okraje. Používají se např. při našití pasovky na pasový límec, u kapes, ozdobných prvků, atd.
Začišťovací švy
Slouží k začištění surových okrajů materiálu. Sem řadíme obrubovací šev jednou nebo dvakrát podehnutý. A také šev lemovací jednoduchý, podehnutý a oboustranný (začištění švů se provede pomocí lemovacího šikmého proužku). Lemovací šev můžeme hotovit tak, že najednou přišijeme obě poloviny šikmého proužku, nebo z líce do rubu, nebo z rubu do líce. Tzn. že při postupu z líce do rubu, nejprve přiložíme šikmý proužek lícem na líc materiálu, sešijeme, potom šev všití sežehlíme do proužku, a teprve potom sešíváme druhou polovinu proužku s rubem – např. prošitím z líce nebo ho přišijeme zapošívacím stehem, atd. U postupu z rubu do líce, sešijeme nejprve líc proužku s rubem materiálu, a teprve pak proužek přikládáme na líc.
Dotykové švy
Používají se pro spojení vložkových nebo výztužných materiálů. Aby bylo spojení pevnější, mohou být materiály podloženy krajovkou (tkanice sloužící ke zpevnění např. průramků, průkrčníku, švů, atd.) nebo kusem materiálu.
Samozřejmě bychom se mohli tomuto tématu věnovat ještě více do hloubky. Povědět si o tom, jak vlastně vzniká steh, z čeho se skládá šicí stroj, o jehlách, atd. Ale myslím, že podstatnější je znát druhy švů a stehů, a vědět, jak se o svůj stroj dobře starat. To ostatní přenecháme raději zkušenému opraváři šicích strojů. Příště nás čeká malý (velký) technologický slovníček. 🙂
