Šití sukně
Dnes se ještě jednou, ale už naposledy zaměříme na šití sukně. Tentokrát to bude sukně rovná se záševky, členícími švy a rozparkem na zapínání na dírky a knoflíky. V prvním článku https://www.lartiste.cz/sijeme-sukni/ jsem se zaměřila na šití půlkolové sukně. Obecně jsou kolové sukně na šití poměrně jednoduché, protože většinou neobsahují žádné složité prvky. Jejich šití bychom mohli shrnout na sešití švů, všití pasového límce a začištění dolní koncové záložky.
Tentokrát nás čeká trochu složitější model sukně, který se skládá celkem z 5 dílů, má členící švy, záševky, rozparek na zapínání s dírkami a knoflíky a pasový kraj je začištěný téměř klasickým pasovým límcem.
Tvůrčí proces
Inspirací mi byl tento návrh sukně. A jak víme, papír snese všechno. 🙂 Ale následně je potřeba prvotní nápad zpracovat tak, aby se z něj stal nositelný model. Když se na návrh podíváme, vidíme, že sukně bude mít rovnou nebo úzkou siluetu. Jedna část PD zasahuje až nad pas (berme ji jako sukni se zvýšeným pasem) a druhá část má pasový okraj začištěný pasovým límcem. Předpokládejme také, že pasový límec bude začišťovat i ZD. Na návrhu nejsou zobrazeny žádné záševky nebo členící švy, ale bez jakéhokoliv tvarování sukně v pase, bychom požadované siluety nedosáhli. A to už se pomalu dostáváme ke konstrukci střihu.
Pokud nad návrhem budeme přemýšlet jako konstruktér střihu, ihned víme, že bude potřeba nějak vyřešit tvarování sukně v pase. Jednou z možností jsou klasické záševky, dále jsou to členící švy nebo převedení záševků do rozšířené siluety sukně. My ale chceme sukni úzkou nebo rovnou s mírným zúžením k dolnímu kraji, tudíž budeme volit pouze mezi záševky nebo členícími švy. V tuto chvíli už je také dobré vědět, z jakého materiálu sukně bude vyrobená. Lépe si tak můžeme představit, jestli bude hezčí členící šev nebo záševek. Zároveň bereme v potaz i problematiku technologického zpracování oděvu. Tudíž i jako konstruktér už musíme mít alespoň trochu přehled o tom, jak se dané prvky sukně budou šít. Nechceme totiž vyrobit střih, podle kterého bude problém sukni ušít.
Technický nákres
Na oděvní návrh se můžeme podívat i pohledem technologa. Zhodnotíme, jak by se který prvek dal ušít, jaké budeme potřebovat nastříhat další oděvní součásti, apod. V tom, jak má sukně vypadat nám může pomoci technický nákres.
Já osobně, si dělám zjednodušené technické nákresy jen u složitějších modelů, u kterých si potřebuji ujasnit, jak jsou např. vrstvy poskládané na sobě nebo který díl sahá kam, apod. Pokud jsme totiž zároveň autory i výrobci, tak máme v hlavě poměrně jasnou představu o tom, jak výrobek má vypadat, a s tím je i spojeno, že víme, jak ho zhotovit. Rozdílné by to bylo, pokud by podle našeho střihu nebo technického nákresu měl výrobek zhotovit někdo jiný. Tam už bychom museli podat informace velmi přesné.
Protože ale tento článek by měl vám čtenářům poskytnout, co nejvíce informací, jak o sukni, tak i o jejím hotovení, přidávám sem technický nákres už jen proto, abyste si dokázali představit, jak výrobek bude vypadat.
Dámská rovná sukně je zhotovena z bavlněného gabardénu s podílem elastanu a její silueta je mírně zúžená k dolnímu kraji. Délka sukně sahá do středu kolen. Sukně se zapíná v rozparku na zapínání na dírky a knoflíky. Rozparek na zapínání je umístěný v levém členícím švu PD. V pase je sukně částečně začištěná pasovým límcem, který má plastické prošívání.
PD jsou tvarované podélnými členícími švy, které jsou z líce ozdobně prošité ve vzdálenosti 1 mm. Pravý a středový PD díl má zvýšený pas. V členícím švu, který spojuje levý a středový PD, je umístěn rozparek na zapínání. V části rozparku na zapínání je středový díl odkloněn směrem k pravému PD a tvarován mírným obloukem, stejně tak je tvarován jeho horní kraj nad pasovou linií.
ZD jsou tvarované pasovými záševky. Ve středu ZD sukně je členící šev, který je ve vzdálenosti 1 mm ozdobně prošitý z líce.
Rozparek na zapínání je umístěný v levém členícím švu PD. Je zapínaný na tři dírky a knoflíky. Spodní díly podsádek rozparku jsou celoplošně vyztužené. Na středovém PD jsou vyztužena pouze místa, kde budou vyšité knoflíkové dírky.
Pasový kraj PD pravého a středového dílu je zvýšený a v části nad pasovou linií celoplošně vyztužený a začištěný tvarovanou podsádkou, která je celoplošně vyztužena. Pasový kraj je z líce ozdobně prošitý ve vzdálenosti 1 mm. Dolní kraj podsádky je jednou podehnutý a upevněný prošitím z líce.
Pasový límec sukně začišťuje levý PD a ZD. Jeho horní kraj leží na přehybu látky. Spodní límec je celoplošně vyztužený. Pasový límec je tvarovaný bočním švem. Pasový límec má plastické ozdobné prošívání, tzn., že jsou do něj jednotlivě vloženy 3 šňůry, z nichž každá je zabezpečena prošitím pasového límce po jeho délce.
Poutka na zavěšení jsou nitěná našitá vodorovně na pasový límec v místě bočních švů.
Dolní kraj sukně má švovou záložku širokou 4 cm. Její okraj je začištěný obnitkováním. Švová záložka je k dílům sukně přišitá zapošívacím stehem tak, aby stehy z líce nebyly viditelné.
Konstrukce střihu dílů a součástí
Základní střih se skládá z jednoho ZD, ze tří PD, ze dvou dílů pasového límce, tvarované podsádky pasového kraje PD, dvou dílů podkladové podsádky rozparku na zapínání a spodního dílu nákrytu. Všechny tyto díly budeme stříhat z vrchového materiálu.
Z výztužné vložky si vystřihneme jednou podkladovou podsádku rozparku na zapínání, spodní díl nákrytu, spodní díly pasových límců a dva malé obdélníčky pro vyztužení míst, kde budou vyšité knoflíkové dírky, a nakonec si ještě nastříháme výztuž pro část pravého a středového PD nad pasovou linií.
Materiál
Na sukni jsem spotřebovala cca 1 m bavlněného gabardénu. A cca asi deseticentimetrový pruh lepivé výztužné vložky. Vše jsem šila jen základní šicí nití. Pro ozdobná prošívání můžeme zvolit i silnější nitě (např. džínové).
Položení střihu na materiál
Polohový plán může vypadat např. takto (viz obrázek níže). ZD pokládáme na přehyb, protože máme dva stejné díly. PD díly pokládáme na jednu vrstvu materiálu a dáváme si pozor na to, abychom střihové díly položily na látku tak, aby pravý díl sukně byl po vystřižení dílu opravdu pravý díl (tzn., že si nesmíme díly svisle zrcadlově převrátit).
Vyztužení dílů a ostatních součástí
Po nastříhání dílů z vrchového materiálu si vyztužíme lepivou výztužnou vložkou spodní podsádku podkladu, spodní podsádku nákrytu, tvarovanou podsádku pasového kraje PDílů, PD díl v místech, kde budou vyšité dírky na zapínání a zvýšení pasu u PDílů. Pasový límec můžeme vyztužit také lepivou výztužnou vložkou nebo perfopáskem.
Hotovení sukně
Před položením dílů na materiál, si látku buď vypereme a vyžehlíme, nebo si ji vysrážíme žehličkou. Materiál je bavlněný, a pokud bychom materiál před stříháním nevyprali nebo nevysráželi párou na vyšší teplotu, mohlo by se nám stát, že po prvním vyprání hotového výrobku se nám sukně srazí (každý materiál se sráží trochu jinak, ale může se stát, že z perfektně odzkoušené sukně v jedné velikosti, budeme mít po vyprání sukni o velikost nebo i dvě menší).
Jakmile máme látku vyžehlenou, složíme si v jedné její části přehyb, který bude svou šířkou odpovídat šíři ZD + švové záložky.
Od hrany přehybu si po celé délce naměříme 1 cm. Body spojíme přímkou a k této přímce přiložíme střed ZD, díl k látce přišpendlíme. Následně tvar střihu křídou a pomocí pravítka/křivítka obkreslíme na materiál, přidáme švové záložky, materiál sešpendlíme ve švových záložkách a díl vystřihneme. (Pozn. Na začátku šití sukně z gabardénu jsem neplánovala dělat na ZD středový šev, tato korekce přišla až v průběhu zkoušení, proto je na následujících obrázcích ZD přiložen těsně k hraně přehybu materiálu.) Pak prokličkujeme obrysovou linii střihu, kličky prostřihneme a zažehlíme.
Jakmile máme takto připravené všechny díly, můžeme si sukni připravit na první zkoušku. Sestehujeme si záševky, které si i pomocně prostehujeme z líce, aby hezky ležely u dílu, a při zkoušce na postavě se neboulily. Sestehujeme levý díl s podkrytem, podélné členící švy PD a středový šev ZD, dále levý boční šev sukně a boční šev pasového límce. Vestehujeme pasový límec do levého PD a ZD. Sestehujeme pravý boční šev sukně a v návaznosti i pasový límec dohromady se zvýšeným pasem pravého PD. Můžeme, ale nemusíme si zastehovat délku sukně.
První zkouška
Máme-li celou sukni sestehovanou, oblékneme si ji na sebe a zašpendlíme si ji v místech, kde budou dírky a knoflíky. Sukně na první zkoušce vlastně duplikuje hotový model. Jediný rozdíl je jen v tom, že je vše spojené pouze stehovkou a nejsou vyšité dírky a přišité knoflíky.
Při zkoušce sledujeme celkové padnutí a siluetu. Začneme v pase a postupujeme směrem k dolní části sukně. Já jsem upravovala umístění záševků na ZD – přesouvala jsem je blíže ke středu dílu. A zužovala sukni na bocích a v členících švech PD. Všechny tyto úpravy si přeneseme do střihu. Sukni znovu rozložíme na jednotlivé díly, které vyžehlíme. Na díly si přišpendlíme upravený střih, znovu jej překreslíme na látku, prokličkujeme a sukni si celou znovu sestehujeme. Pokud úpravy na postavě nebyly příliš výrazné nebo takové, že bychom si je po znovu sestehování sukně potřebovali ověřit, můžeme si sukni částečně sešít na stroji.
Pokračujeme v započatém díle...
Odšijeme si záševky ZD a sešijeme středový šev ZD. Záševky sežehlíme ke středu dílu, středový šev k jednomu z bočních švů. Přišijeme si podkryt k levému PD. Předšijeme si nákryt a podkryt rozparku na zapínání podsádkami. Švové záložky předšití podkrytu a růžek sestřihneme, otočíme do líce, vymneme a zažehlíme výpustku z vrchního dílu podkrytu. Stejně tak vymneme a zažehlíme výpustku u nákrytu. Okraj nákrytové podsádky si obnitkujeme. Sešijeme podélné členící švy PD až k vrcholu rozparku na zapínání (konec nákrytové podsádky sešijeme společně s členícím švem). Pravý šev sežehlíme ke středu dílu, levý šev rozžehlíme vzhledem k rozparku na zapínání. Sešijeme si levý boční šev a švové záložky rozžehlíme. Veškeré takto sešité švy si začistíme na obnitkovacím stroji. Okraje podkrytu začistíme společně s rozžehleným členícím švem levého PD.
Dále si předšijeme zvýšenou pasovou linii PD tvarovanou podsádkou. Sešijeme si boční šev pasových límců. Všijeme pasový límec do pasu ZD a levého PD. Švovou záložku sežehlíme do límce. Předšijeme krátkou stranu pasového límce u podkrytu rozparku na zapínání. Sestřihneme švové záložky a obrátíme pasový límec do líce. Sešijeme pravý boční šev a v návaznosti s tím i pasový límec se zvýšenou pasovou linií PD a tvarovanou podsádkou. Švové záložky bočního švu sukně rozžehlíme a obnitkujeme.
Druhá zkouška
Takto rozpracovaný výrobek si můžeme ještě před úplným dokončením znovu vyzkoušet a zkontrolovat, zda se při šití nestala nějaká chyba. Postupujeme stejně jako u první zkoušky. Já jsem ještě dodatečně upravila délku záševků ZD, které jsem prodloužila.
Příliš krátký záševek (na obrázku záševek vlevo) vytváří u vrcholu záševku nevzhlednou bouli. Proto je potřeba tento přebytečný materiál zabrat a záševek prodloužit (na obrázku záševek vpravo).
Dokončení sukně
Už před druhou zkouškou nebo po ní si můžeme ozdobně prošít zadní středový šev, podélné členící švy PD v návaznosti na nákryt a zvýšený pas. Za 1 mm si také prošijeme podkryt.
Následně si vytvarujeme pasový límec pro plastické prošívání. Do rubu pasového límce, přesně do přehybu, vložíme šňůru, jejíž konce si přichytíme na švové záložky předšití krátké strany pasového límce a pravého bočního švu, a límec prošijeme z líce na těsně vedle šňůry. Takto to zopakujeme ještě dvakrát, vložíme šňůru do rubu límce a z líce pasový límce prošijeme. Poslední šňůru vložíme do rubu límce zároveň s tím, že si dolní okraj límce podehneme do rubu límce. Takto podehnutý dolní kraj límce si zastehujeme přesně ve švu všití pasového límce do sukně. Následně vytvoříme poslední řadu plastického prošívání a nakonec upevníme dolní kraj límce prošitím z líce přesně ve švu všití límce do sukně.
Vypáráme veškerá stehování sukně, kromě značek pro umístění knoflíkových dírek. Knoflíkové dírky můžeme vyšít na stroji nebo ručně. Já jsem zvolila ruční šití. Nejprve jsem si vyšila rovným strojovým stehem velikost knoflíkové dírky. Pak jsem dírku prostřihla, Následně nahrubo obšila zapošívacím stehem a pak obšila stehem smyčkovým. Šila jsem obyčejnou šicí nití a dvojitým návlekem. Důležité je, aby se na okrajích dírky tvořila pevná řada smyček. Smyčky se snažíme šít, co nejhustěji, téměř těsně vedle sebe a pořádně je utahujeme. Krátké strany dírky pak uzavřeme několika rovnými stehy, tzv. uzávěrkami. Je to podobné jako u strojových dírek.
Po vyšití dírek, složíme nákryt a podkryt na sebe stejně tak, jako když je budeme zapínat. Skrze dírky si poznačíme umístění knoflíků (např. křídou v tužce). Přišijeme knoflíky. Tam je důležité, aby uzlík i zapošití ležely pod knoflíkem. Vpich a výpich by měly být stále do jednoho místa. Knoflíky přišíváme obyčejnou nebo knoflíkovou nití v barvě knoflíku (pokud je to záměr, můžeme použít nit jiné barvy).
Následně přišijeme několika rovnými stehy konec podkrytu k nákrytové podsádce (zhotovíme uzávěrky, které budou podkryt držet na místě). A nakonec už zbývá zhotovit poutka na zavěšení. Tam máme na výběr z více variant: můžeme je zhotovit z nějaké stuhy nebo šňůry a všít je na boční švy při všívání pasového límce do sukně, nebo můžeme poutka zhotovit z vrchového materiálu a našít je vodorovně na pasový límec, anebo můžeme vytvořit poutka nitěná buď z řetízku, nebo smyčkovacím stehem. Taková poutka také umísťujeme většinou vodorovně na pasový límec u bočních švů.
A je hotovo!
Šití sukně máme za sebou. Výhodou šití je, že můžete prakticky jakýkoliv návrh převést do reality, jste tvůrčí a ještě se při tom naučíte spoustu věcí. Jedinou nevýhodou je, že při šití na míru nesmíte mezi počáteční a konečnou fází výroby modelu přibrat nebo zhubnout o víc jak dva centimetry. 🙂
Vím, že na fotkách se proces šití těžko zobrazuje, stejně tak se i hůře popisuje, protože každý člověk potřebuje informace vysvětlit trochu jinak. Ale i přesto doufám, že vám článek nějaké informace a poučení předal, nebo že vás alespoň jen inspiroval k tomu, abyste se pustili do šití sukně dle svého návrhu. 🙂
