Střih dámské halenky bez výběrů
Tento střih dámské halenky patří mezi základní střihy, které lze dále manipulovat. Protože je to halenka bez prsních výběrů, je vhodná pro postavy s oh do 100 cm. Pro postavy s větším oh jsou vhodnější střihy s prsními výběry, princesovým švem, švem z náramenice. Nebo je možnost zhotovit tento střih ze splývavého materiálu, který se postavě s větším oh lépe přizpůsobí. Halenka bez prsních výběrů vychází z pánské košile. Střih je vhodný pro volné a rozšířené siluety, halenky v pánském stylu nebo dámské košile.
Dneska si ukážeme jeden způsob konstrukce této halenky a rukávu, který jsem se učila ve škole (vycházeli jsme ze systému Müller and Sohn). U tohoto typu konstrukce je výhoda, že spoustu měr můžeme vypočítat vzorečky a „není potřeba“ je měřit na postavě. Příště vám představím další variantu této konstrukce, která je z učebnice, jež vyšla ještě za minulého režimu. Mám totiž ráda, když si člověk může vybrat z více variant, podle toho, která mu vyhovuje. ;),
Bereme míry
U sukně to bylo jednoduché, bylo potřeba jen 5 měr. U dámské halenky bez prsního výběru už je to o něco složitější. Tady budeme měřit: vp, ok, oh, op, os, hs, dz, zhp, šz, šr, dr, pš, hp, pd, délku halenky=dh. Veškeré potřebné informace o měření postavy najdete zde: https://www.lartiste.cz/merime-postavu/. Některé míry lze i vypočítat, uvedu níže.
Postava je oblečená v přiléhavém oděvu nebo spodním prádle, stojí přirozeně. Do pasu si uvážeme pomocnou gumu/stužku (tzv. těloměrný pásek). Při měření si všímáme disproporcí: jedno rameno vyšší než druhé, vystouplé bříško, kulatá záda, sklon ramen (velký nebo rovná ramena), užší/široká záda, předsunutý krk, atd. Vše si pečlivě poznačíme a poznamenáme na papír, stejně jako naměřené míry.
Konstrukční rozměry a výpočty
vp = 168 cm
ok = 36,6 cm
oh = 92 cm
op = 76 cm
os = 100 cm
hs = 20 cm nebo výpočtem: 0,1 vp + 3 cm = 19,8 cm
dz = 41,8 cm
zhp = 0,1 oh + 11 cm = 20,2 cm, u oh 120 – 150 cm je vzorec 0,1 oh + 10,5 cm
šz = 0,125 oh + 5,5 cm = 17 cm nebo naměřená na postavě
pš = 0,25 oh – 4, 5 cm = 18,5 cm nebo naměřená na postavě
u pš se vzoreček mění dle oh:
oh = 80-89 cm = 0,25 oh – 4 cm
oh = 90 – 99 cm = 0,25 oh – 4,5 cm
oh = 100 – 109 cm = 0,25 oh – 5 cm
oh = 110 – 119 cm = 0,25 oh – 5,5 cm
oh = 120 – 150 cm = 0,25 oh – 6 cm
hp = 0,25 oh + 6 = 29 cm nebo naměřená na postavě
opět se vzoreček odvíjí od oh:
oh = 80 – 99 cm = 0,25 oh + 6
oh = 100 – 119 cm = 0,25 oh + 5
oh = 120 – 150 cm = 0,25 + 4
pd = dz + 3,5 až 4 cm = 45,3 cm nebo naměřená na postavě
vzoreček se opět mění v závislosti na oh:
oh = 80 – 99 cm = dz + 3,5 až 4 cm
oh = 100 – 119 cm = dz + 4,5 až 5 cm + 0,1Z (Z= hodnota oh nad 100 cm, tzn. oh=109, Z= 9 cm)
oh = 120 – 129 cm = dz + 5,5 + 0,1Z
oh = 130 – 150 cm = dz + 6 + 0,1Z
šr = šz – 0,05 oh = 12,4 cm nebo naměřená na postavě
dr = 60 cm
dh = 65 cm
POZOR: při výpočtu vycházíme z celého oh, tedy v našem případě z hodnoty 92 cm (např. 0,1 oh + 11 = 0,1×92 + 11).
Další konstrukční výpočty:
prsní přímka = 0,1 oh + 1 cm = 10,2 cm
šk = 0,05 oh + 2 cm = 6,6 cm
hk = šk + 1,5 až 2 cm = 8,1 cm
š.průr = 0,125 oh – 1 cm = 10,5 cm
vzoreček při oh:
80 – 89 cm = 0,125 oh – 1,5 cm
90 – 99 cm = 0,125 oh – 1 cm
100 – 109 cm = 0,125 oh – 0,5 cm
110 – 119 cm = 0,125 oh
120 – 150 cm = 0,125 oh + 0,5 cm
Abychom se ujistili, že nejdůležitější výpočty máme správně, mělo by platit, že:
šz + š.průr. + pš = 1/2 oh.
Posledním rozměr, který v konstrukci použijeme, je (A + B) – ( 0,5 os + 2 až 5 cm). Tento rozměr určuje, o kolik bude potřeba střih halenky rozšířit na sedové přímce (bocích). Je to vlastně rozdíl mezi přeměřenou sedovou přímkou PD a ZD ve střihu a naměřeným obvodem sedu na postavě + přídavek na volnost.
Střih halenky bez výběrů a konstrukční síť
Konstrukční šíť halenky vychází z lidského těla. Některé přímky už jsou nám známé z kapitoly o sukni. Ten, kdo ještě tápe, si může téma zopakovat zde: https://www.lartiste.cz/osa-primka-cara-a-kota/.
U střihu halenky vlastně vycházíme z oh. Vůči oh pak střih rozšiřujeme nebo zmenšujeme na sedové přímce (bocích). Záleží na tvaru postavy. U tohoto střihu také odkláníme zadní středovou přímku, a to proto, aby střih lépe seděl na postavě (nemáme totiž páteř rovnou jako prkno 🙂 ). Rozměry šz a š.průr. zadního dílu pak nanášíme od odkloněné zadní středové přímky.
Rýsujeme střih dámské halenky bez výběrů
Nejprve napíšu postup konstrukce. Pod ní pak najdete slideshow s obrázky, které jsou chronologicky seřazeny za sebou dle postupu.
Zadní díl:
1. Narýsujeme kolmici krční a zadní středové přímky.
2. Od průsečíku zadní středové a krční přímky naneseme směrem dolů po zadní středové přímce zhp. A z tohoto bodu vztyčíme kolmici na zadní středovou přímku. Vznikne hrudní přímka.
3. Od průsečíku zadní středové a krční přímky naneseme směrem dolů po zadní středové přímce dz. Vztyčíme kolmici na zadní středovou přímku. Vznikne pasová přímka.
4. Od pasové přímky směrem dolů po zadní středové přímce naneseme hs. Vztyčíme kolmici na zadní středovou přímku. Vznikne sedová přímka.
5. Od průsečíku zadní středové a krční přímky naneseme směrem dolů po zadní středové přímce dh. A z tohoto bodu vztyčíme kolmici na zadní středovou přímku. Vznikne dolní koncová přímka.
6. Na sedové přímce od zadní středové přímky směrem doprava naměříme 2 cm. Tento bod spojíme s průsečíkem zadní středové a krční přímky. Přímku protáhneme až k dolní koncové přímce. Vznikne odkloněná zadní středová přímka.
7. Od odkloněné zadní středové přímky směrem doprava po hrudní přímce naneseme šz. Z tohoto bodu vztyčíme kolmici na hrudní přímku směrem ke krční. Vznikne zadní průramková přímka.
8. Od zadní průramkové přímky po hrudní přímce směrem doprava naneseme rozměr 2/3 š.průr. Vztyčíme kolmici na hrudní přímku směrem k dolní koncové přímce. Vznik boční přímky ZD.
9. Na krční přímce od průsečíku zadní středové a krční přímky směrem doprava naměříme šk.
10. Z tohoto bodu vztyčíme kolmici, která bude dlouhá 2 cm.
11. Vykreslíme tvar průkrčníku ZD. Je to mírný oblouk, který do ztracena navazuje na krční přímku. Ve středu dílu tedy svírá kolmici s odkloněnou zadní středovou přímkou. Kdyby s ní kolmici nesvíral, tak bychom měli po nastříhání dílu z materiálu ve středu průkrčníku zub.
12. Sklon náramenice ZD – od krční přímky po zadní průramkové přímce směrem dolů naneseme 1,5 cm (pro standardní držení těla). Pro rovnější ramena se rozměr pohybuje od 0,5 – 1 cm, pro větší sklon ramen 2 – 2,5 cm. Sklon náramenic lze dodatečně upravit při zkoušce oděvu, máme-li dostatečně velké švové přídavky.
13. Spojíme zvýšenou krční přímku ZD s bodem pro sklon náramenice.
14. Na ramenní přímce ZD naneseme šr + 1 cm. Tento rozměr určuje šíři náramenice zadního dílu.
15. Pomocné body pro vykreslení průramku ZD: změříme si délku zadní průramkové přímky od hrudní přímky k bodu sklonu náramenice. Tuto hodnotu rozdělíme na polovinu (1/2x) a následně ještě na polovinu (1/2y). Z těchto bodů vztyčíme krátké kolmice na zadní průramkovou přímku směrem ven z dílu.
16. Na kolmici z bodu 1/2 x naneseme 1 cm, z bodu 1/2 y naměříme 1,5 cm směrem ven z dílu.
17. Vykreslíme tvar průramku ZD. S ramenní přímkou by měl průramek svírat krátký pravý úhel, stejně tak i s přímkou boční.
18. Od pasové přímky po boční přímce směrem nahoru naměříme 1cm (zvýšení pasové přímky – pro lepší vytvarování střihu. U sukně jsme také zvyšovali pasovou přímku o 1 nebo 1,5 cm.). Z tohoto bodu vztyčíme krátkou kolmici.
19. Na kolmici naměříme 0,5 cm směrem do dílu. Vlastně mírně vybíráme ZD v pase, tvarujeme boční linii.
20. Vykreslíme část boční přímky nad pasem.
Přední díl:
21. Začneme trochu netradičně, a to tím, že si od boční přímky ZD po hrudní přímce směrem doprava naměříme mezeru např. 10 cm. Vztyčíme kolmici na hrudní přímku směrem k dolní koncové přímce. Vznikne boční přímka PD.
(Pozn.: samozřejmě bychom v měření mohli pokračovat klasicky, a od boční přímky ZD si ihned nanést š.průr PD. Ale na konci konstrukce by se nám PD a ZD částečně překrývaly v boční linii. A při střihání dílů bychom museli jednu linii bočního dílu vykopírovat, nebo mezi bočními liniemi stříhat cikcak. Když mezi díly vytvoříme mezeru, budeme moci vystřihnout díly celé bez toho, že bychom je museli nějak speciálně obstřihávat nebo kopírovat.)
22. Od boční přímky PD po hrudní přímce směrem doprava naneseme 1/3 š.průr. Z tohoto bodu vztyčíme kolmici na hrudní přímku směrem ke krční. Vznikne přední průramková přímka.
23. Po hrudní přímce směrem doprava naneseme od přední průramkové přímky rozměr pš. Vztyčíme kolmici na hrudní přímku. Vznikne přední středová přímka. Tu protáhneme kousek nad krční přímku.
24. Od přední středové přímky po hrudní přímce směrem doleva si naneseme 0,1 oh + 1, vztyčíme kolmici a vznikne tak přímka prsní, kterou opět mírně protáhneme nad přímku krční.
25. Od pasové přímky po přední středové přímce směrem nahoru naměříme pd. Vztyčíme kolmici na přední středovou přímku, vznikne zvýšená krční přímka PD.
26. Od zvýšené krční přímky po přední středové směrem dolů naneseme hk. Vztyčíme krátkou kolmici na přední středovou přímku. Tento rozměr udává hloubku průkrčníku PD.
27. Na zvýšené krční přímce PD od přední středové přímky směrem doleva naměříme šk + 0,5 cm a vztyčíme krátkou kolmici na zvýšenou krční přímku. Tento rozměr udává šířku průkrčníku PD.
28. Vykreslíme tvar průkrčníku PD. Průkrčník svírá pravý úhel s přední středovou přímkou (pomůžeme si krátkou kolmicí, zbytek průkrčníku tvarujeme podle křivítka).
29. Od zvýšené krční přímky PD po prsní přímce směrem dolů naneseme hp, uděláme krátkou kolmici na prsní přímku. Vznikne prsní bod. Jeho poloha by měla odpovídat umístění prsních bradavek na postavě.
30. Sklon náramenice PD: přeneseme bod sklonu náramenice ZD na přední průramkovou přímku (na obrázku sklon náramenice PD přenesený ze ZD je červenou přerušovanou čarou). Přímkou spojíme bod šířky průkrčníku PD s přeneseným bodem sklonu náramenice. Vznikne ramenní přímka PD.
31. Od šířky průkrčníku PD na ramenní přímce PD naměříme šr. Tento bod udává délku náramenice PD. Náramenice PD je o 1 cm kratší než náramenice ZD. 1 cm ze zadní náramenice pak při šití navolníme v délce náramenice PD. Tímto navolněním se pak díl lépe přizpůsobí tvaru lopatek (nahrazuje se tak funkce lopatkového záševku, který by zadní díl v tomto místě tvaroval).
32. Vykreslení tvaru průramku PD. S náramenicí i boční přímkou průramek svírá pravý úhel (pomůžeme si krátkou kolmicí). Vykreslujeme podle křivítka.
33. Zvýšení pasové přímky PD o 1 cm na přímce boční. Stejně jako u ZD (bod 18.).
34. Na zvýšenou pasovou přímku PD naneseme směrem do dílu 0,5 cm. Tento bod spojíme s průsečíkem boční a hrudní přímky PD. (U ZD bod 19.)
35. Ve střihu si přeměříme sedovou přímku. Na obr. je toto měření vyznačeno zelenou čarou a body A a B. Od naměřeného rozměru pak odečteme 0,5 os + 2 až 5 cm. Velikost přídavku na volnost závisí pouze na nás (přídavkem na volnost = 2 až 5 cm). Rozdíl = z.
36. Na sedové přímce od boční přímky každého dílu naneseme ven z dílu 1/2z. Následně vytvarujeme křivítkem část bočního švu od pasové k sedové přímce. Od sedové přímky směrem dolů bude linie rovná (vztyčíme kolmice na sedovou přímku).
37. Z průsečíku odkloněné zadní středové přímky a dolní koncové přímky vztyčíme kolmici na odkloněnou zadní středovou přímku. Vznikne nová dolní koncová přímka ZD. Ta teď leží výš, než původní dolní koncová přímka, a zkracuje tak délku boční přímky.
38. Abychom měli boční přímky stejně dlouhé, musíme tudíž tento bod přenést na boční přímku PD (na obrázku znázorněno červenou přerušovanou čarou).
39. Od vzniklého bodu vykreslíme dolní koncovou přímku PD mírným obloukem, který napojíme na původní dolní koncovou přímku PD.
40. A je hotovo! Gratuluji všem, kteří se dostali až sem. 🙂
Kontrola střihu halenky
A nakonec už chybí jen střih přeměřit a zkontrolovat, jestli rozměry střihu odpovídají naměřeným rozměrům na postavě. Samozřejmě střih bude vždy o něco větší, protože do něj přidáváme přídavky na volnost. Pokud by byl střih menší, než rozměry naměřené na postavě, máme něco špatně. Také je důležité si zkontrolovat, že všechny přímky jsou na sebe kolmé.
Dále si poznačíme směr osnovy, jméno, velikost nebo rozměry, materiál, apod. Až střih z papíru vystřihneme, zkontrolujeme si, že průkrčník PD a ZD i průramky na sebe hladce navazují (přiložíme díly náramenicemi k sobě, nejprve průkrčníky zároveň – vzniklý oblouk by měl hladce procházet skrz linii ramen, neměl by tvořit špičku ani zub, stejně tak u průramku). Pokud není linie hladká, mírně jí poupravíme tak, aby na sebe oblouky průramků i průkrčníku hladce navazovaly. Boční linie dílů by měly být stejně dlouhé. Náramenice ZD o 1 cm delší než náramenice PD.
Ještě také musíme přidat přepnutí k PDílům halenky. Přepnutí slouží k tomu, abychom mohli halenku zapínat na knoflík a dírku. Jeho minimální šíře je 1,5 cm. Šíře přepnutí se odvíjí od velikosti knoflíku (většinou je to poloměr knoflíku + 0,3 až 0,5 cm). Střed knoflíku by měl ležet na středu PD. Knoflíková dírka leží (začíná) 2 mm před středovou osou PD a zasahuje do plochy dílu. Více si o tom pak povíme v technologii.
Střih je vhodný pro tkaniny a téměř nepružné pleteniny. Dobře bude vypadat s prvky, které vycházejí z pánského stylu (nakládané kapsy, nárameníky, léga, sedlo, atd.). Střih je vhodný pro postavy s menším oh nebo např. typ postavy hruška, kdy prvky v horní části košile (sedlo, nárameníky, kapsy) opticky rozšíří horní část trupu a zvýrazní ramena. Samozřejmě záleží na vás. Košili můžete nosit rozepnutou třeba na tílko, to pak siluetu opticky prodlouží, zejména bude-li mít košile podobnou barvu jako kalhoty nebo sukně. Pokud budete chtít zvýraznit pas, můžete přidat pásek.
Základní střih je hladký, takže záleží na vás, jak si s ním pohrajete: členící švy, rozčlenit plochu barvami, různými typy materiálů, lze se vyřádit i na límcích a rukávech. Ostatně na rukáv teď zaměříme naši pozornost a naučíme se základní střih rukávu bez loketního záševku.
Střih rukávu
Pro střih rukávu částečně vycházíme z již narýsovaného střihu halenky. Tam získáme rozměr: výšky průramku (vp), obvod průramku (o.průr) a šíři průramku (š.průr). Na obrázku níže je znázorněno, jak a kde je ve střihu změřit (krejčovským metrem).
Šíři průramku můžeme vzít i z konstrukčních rozměrů halenky (š.průr = 0,125 oh – 1 cm = 10,5 cm), ale nikdy není na škodu to přeměřit i ve střihu. Obvod průramku měříme přesně po linii vykreslení průramků. Výšku průramku získáme tak, že vytvoříme kolmice z konce náramenice dílu a změříme jejich délku.
Důležité body pro vsazení rukávu
Abychom rukáv správně vsadili do průramku, musí body pro vsazení zadního a předního rukávu ležet na sobě, stejně tak leží vrchol rukávové hlavice na náramenici. Bod pro vsazení zadního rukávu nám ve střihu halenky představuje pomocný bod pro vykreslení tvaru průramku. U předního dílu bod pro vsazení předního rukávu odpovídá rozměru 1/4 š. průr. (= vzdálenost měříme od hrudní přímky směrem nahoru po přední průramkové přímce). Tyto body si nejprve vyznačíme ve střihu halenky. Potom změříme vzdálenost od bočního švu k bodu pro vsazení rukávu krejčovským metrem. Měříme po tvaru průramku. Vyjde nám rozměr např., že bod RP = 6 cm. A těchto 6 cm přeneseme na rukáv. Měříme krejčovským metrem po tvaru rukávové hlavice. Začínáme u předního rukávového švu (v průsečíku s podpažní přímkou). Jakmile naměříme po tvaru 6 cm, poznačíme si na rukáv bod RP. Stejně tak to uděláme pro ZD a zadní část rukávu.
Konstrukční rozměry a výpočty rukávu
dr = 60 cm
v.průr = 40 cm získáno ze střihu halenky
o.průr = o.průr PD (22 cm) + o.průr ZD (25 cm) = 47 cm získáno ze střihu halenky
o. záp (zápěstí) = 16,2 cm
o. paže = 29,2 cm
vrh = výška rukávové hlavice = (v.průr/3) – 1 cm = 12,3 cm
0,5 o.průr – 0,5 až 1 cm = 22,5 cm
manžeta rukávu = o.záp + 2 cm = 18,2 cm
zúžený rukáv = o.záp + 2 cm + (3×4 cm) = 19,2 cm
3×4 je přidání pro vytvoření záhybů, tento rozměr není fixní, můžete si sami zvolit, kolik záhybů a o jaké šířce na rukávu budete mít, vaše varianta pak může být třeba (počet záhybů= 4×2 =šíře záhybu)
Střih rukávu a jeho popis
Střih rukávu bez lopatkového výběru je poměrně jednoduchý. Rukávová hlavice přední části rukávu je vždy více vykrojená (tvarovaná ve spodní části), než hlavice zadní části rukávu (křivky jsou mírnější). U úzkých rukávů zpravidla v dolním kraji zhotovujeme rozparek, který usnadní oblékání.
Postup konstrukce střihu rukávu
1. Kolmice osy rukávu a průramkové přímky.
2. Od průramkové přímky směrem nahoru po ose rukávu naměříme vrh (výšku rukávové hlavice). Čím nižší je rukávová hlavice, tím větší umožňuje pohyb. Vyšší rukávové hlavice najdeme u sak nebo plášťů. Vyšší hlavice rukávu lépe vypadá, rukáv je v místě hlavice pěkně zaoblený (hovorově: hlavice není tak spláclá). U pánských košil jsou hlavice nižší.
3. Od bodu vrh naměříme po ose rukávu směrem dolů dr. Vztyčíme kolmici, vznikne dolní koncová přímka.
4. Pravítko přiložíme bodem 0 na bod vrh. Z bodu vrh směrem šikmo k průramkové přímce naneseme rozměr 0,5 o.průr – 0,5 až 1 cm (22,5 cm na pravítku protíná průramkovou přímku). Tím si určíme šíři rukávové hlavice. Vzniklé body spojíme s bodem vrh.
5. Spustíme kolmice na průramkovou přímku z bodů, které určují šíři rukávové hlavice. Vzniknou přímky, které budou představovat přední rukávový a zadní rukávový šev.
6. Úsečku v délce 0,5 o.průr – 0,5 až 1 cm, která vznikla spojením bodů šíře hlavice s vrh, si rozdělíme na čtvrtiny. Z těchto bodů vztyčíme krátké kolmice.
7. Na krátkých kolmicích, které vycházejí z jednotlivých čtvrtin, si naneseme postupně od první čtvrtiny přední části rukávu: 0,8 cm, 0,5 cm, 1,5 cm a na zadní části od vrh směrem k zadnímu rukávovému švu: 2 cm a 1,5 cm (viz obr. vykreslení pomocných bodů pro vykreslení hlavice).
8. Dolní koncovou přímku rukávu si rozdělíme na šestiny. Z těchto bodů vztyčíme krátké kolmice.
9. Na krátké kolmice naneseme pomocné rozměry pro vykreslení dolního kraje rukávu. Postupně směrem od přední rukávové přímky: 0,5 cm, další bod nic, na ose rukávu 1 cm, dále 1,5 a nakonec 0,8 cm. (Viz obr. body pro vykreslení dolního kraje rukávu).
10. Poznačíme si umístění rozparku. Rozparek se umísťuje do zadní části rukávu. Jeho délka může být různá, nejčastěji však mezi 7 – 10 cm.
11. Vykreslíme tvar dolního kraje rukávu a rukávové hlavice. Vykreslujeme pomocí křivítka, křivka by měla být hladká a plynulá. Myslíme na to, že křivka přední části rukávové hlavice by měla být více vykrojená v dolní třetině hlavice, než křivka zadní části rukávové hlavice.
12. Přeneseme si body pro vsazení rukávu (RP a RZ) ze střihu halenky na díl rukávu. Poznačíme si bod vrh a směr osnovy. Vykreslíme obrys dílu.
13. Máme hotovo!
Kontrola střihu rukávu
Jakmile z papíru vystřihneme díl rukávu, přiložíme si ho k průramkům vystřižených dílů halenky. Postup znázorňuje slideshow (upozorňuji, že díl rukávu a halenky nejsou ve správném poměru, jde opravdu jen o znázornění toho, jak rukáv přiložit k dílu halenky):
Postupně si tedy papírový střih rukávu přikládáme k průramku PD. Body RP na halence i rukávu by se měly sejít ve stejném místě. Stejně tak by to mělo být u bodu RZ. Bod vrh při kontrole nemusí ležet přesně na náramenici PD nebo ZD. Hlavice rukávu bývá zpravidla větší než obvod průramku. A to z toho důvodu, aby se rukáv v místě rukávové hlavice při šití navolnil, a tím se lépe vytvaroval na ramenní kloub. V podpažní části průramku rukáv leží hladce – nemá žádné navolnění. To se postupně zvětšuje k vrcholu rukávové hlavice, kde je nevětší. Míra navolnění závisí na tvaru a výšce rukávové hlavice a použitém materiálu, ze kterého budeme oděv šít. U některých materiálů může stačit, že je obvod hlavice větší o 3 cm, u jiných to bude pro vytvarování hlavice málo. Určitě si ale budeme pamatovat, že obvod rukávové hlavice musí být vždy větší než obvod průramku (PD+ZD). Pokud to tak není, máme něco špatně. 🙂
Co je navolnění?
Navolnění znamená, že přebývající materiál na rukávové hlavici rozložím, tedy navolním, do střední a horní části obvodu průramku. Je to vlastně úplně stejné jako řasení. Hlavici rukávu jakoby nařasím. Ale protože při řasení použijeme mnohonásobně víc materiálu, nazýváme tento proces pouze navolňováním. Fyzický rozdíl na ušitém oděvu je ten, že řasení je na oděvu viditelné – vnímáme záhyby a shluky látky, zatímco navolnění by mělo z lícní strany oděvu vypadat úplně stejně jako klasický rovný šev – nepozorujeme žádné záhyby, shluky látky. Prakticky si to pak ukážeme v oděvní technologii a při šití halenky.
Manžeta
Střih manžety vychází z obvodu zápěstí. Základním rozměrem je pro nás o.záp + 2 cm. K němu přidáme ještě přepnutí manžety. Jeho šířka se odvíjí od velikosti knoflíku a typu zapínání (klasický knoflík a dírka, manžetový knoflíček, atd.). Střih manžety znázorňuje její vrchní i spodní část. Díl manžety stříháme v kuse a sežehlujeme na polovinu. Jedna polovina je tedy čistá šíře hotové manžety (máme-li šířku hotové manžety 3 cm, střihový díl bude široký 6 cm). Jinak si myslím, že již není nic víc potřeba, protože ji podle obrázku níže zvládnete hravě narýsovat.
Manžetu můžeme i předšít do konkrétního tvaru (oblé nebo zešikmené rohy, atd.). V takovém případě manžetu budou tvořit dva díly – spodní a vrchní manžeta. Do střihu pak nanášíme pouze čistou šíři manžety (manžetu nesežehlujeme na polovinu, ale předšíváme do tvaru sešitím obou dílů manžety).
Zúžený rukáv
Základní střih rukávu je poměrně široký, pokud ho necháme tak, jak je. Je tedy ho dobré trochu upravit a zúžit.
1. Vycházíme ze základního střihu rukávu. Rukáv zkrátíme o polovinu šíře manžety. Vznikne tak nová dolní koncová přímka.
2. Na nové dolní koncové přímce naměříme rozměr o.záp + 2 + (3×4). Od osy rukávu nanášíme na každou stranu právě polovinu tohoto rozměru. Nově vzniklé body spojíme s průramkovou přímkou. Vznikne nová přední a zadní průramková přímka.
3. Novou přední a zadní průramkovou přímku si rozdělíme na polovinu. Z tohoto bodu vztyčíme krátkou kolmici, na které naměříme 1 cm směrem do dílu. Je to pomocný bod pro vykreslení tvaru předního a zadního průramkového švu. Vykreslíme tvar předního a zadního průramkového švu (mírný a pozvolný oblouk).
4. Novou dolní koncovou přímku si rozdělíme na šestiny. A stejně jako u základního střihu rukávu v těchto bodech vztyčíme krátké kolmice, na které naneseme pomocné rozměry pro vykreslení tvaru dolního kraje rukávu (0,5 cm, 1 cm, 1,5 cm a 0,8 cm). Pomocí křivítka plynulým obloukem vykreslíme tvar dolního kraje.
5. Poznačíme si umístění a délku rozparku.
6. Od rozparku si na každé straně naměříme 2 cm. Záhyby budou tedy od rozparku vzdáleny 2 cm. Stejný je i rozestup mezi záhyby. Šíře záhybů je v tomto případě 4 cm. Vyznačíme si záhyby ve střihu. Směr skládání jednosměrných záhybů je vyznačen na obrázku hotového střihového dílu zúženého rukávu. Počet, šíře i umístění záhybů jsou volitelné.
A je to za námi!
Uf! Tak to bychom měli. Doufám, že jste nebyli zavaleni množstvím informací, a že pod jejich tíhou, konstrukce střihu nebo snad šití nevzdáte. Naučit se konstrukci střihu halenky, určitě stojí za to. A to jsme teprve na začátku. Co až přijde halenka se záševky? Ale určitě nepanikařte. Zkoušejte, rýsujte stále znovu a dokola, dokud to nebude správně. Štěstí přeje odvážným! 🙂
