Střih dámského trupového oděvu trochu jinak
Protože se nacházíme v kapitole konstrukce střihů dámské halenky, což je trupový oděv, není na škodu se na konstrukci základního střihu podívat i z jiného pohledu. Dnes si představíme úplně jiný systém konstrukce, který rozšíří naše možnosti v konstrukci střihů oděvů.
Jiný pohled na věc...
Budeme vycházet z konstrukce střihu v knize Patternmaking for fashion design od H. Joseph-Armstrong. Tato konstrukce je vhodná pro šaty, halenky a jiné oděvy, které mají přiléhavou siluetu v trupové části.
Na tuto učebnici jsem narazila před pár lety. Konstrukce vychází z rozměrů naměřených na postavě. Prakticky v ní nenajdete žádné vzorce a přídavky na volnost jsou minimální. Z počátku si člověk musí zvyknout na jiný postup konstrukce, než je u nám známých konstrukcí střihů, ale nakonec vás systém paní Joseph-Armstrong překvapí svou jednoduchostí a přesností.
Základem pro tento typ konstrukce je umět správně vzít míry na postavě. Ušitý oděv, při dobře vzatých mírách, velmi dobře sedí a nejsou potřeba téměř žádné úpravy.
Měříme postavu
U této konstrukce se setkáme s novými druhy měr. V češtině pro některé z nich nemáme konkrétní názvy, proto tvořím název spíše popisně. Některé míry jsou podobné těm, které známe z našich konstrukcí, a dal by se pro ně použít i stejný odborný termín, ale zase se trochu jinak měří, a proto název raději opět tvořím popisem.
Při měření jsou pro nás důležité body: bod 7. krčního obratle, boční krční bod, krční jamka, ramenní bod, zadní, boční a přední pasový bod, podpažní body, prsní hroty (viz článek: https://www.lartiste.cz/seznamte-se-se-somatometrii/).
Následující obrázky zahrnují i míry pro konstrukci sukně, kterou si tu ukazovat nebudeme, protože se od klasické konstrukce sukně až tolik neliší. Míry tedy mají spíše informativní charakter, a pokud budete chtít, můžete s nimi dále pracovat.
Základní míry pro oba díly
Pro zkonstruování trupového dílu pro ZD i PD potřebujeme znát: oh, op, šr a boční délku. Všechny nám známé míry měříme tak, jak jsme zvyklí. Boční délku měříme na boční straně těla, máme mírně zvednutou paži, začátek metru přiložíme k dolnímu kraji těloměrné pásky, kterou máme v pase, a měříme po boční linii těla až k podpažní jamce. Tento rozměr pak zkrátíme o 2 – 4 cm (Můžeme si pomoci tím, že vložíme do podpaží dva až tři prsty. To udává hloubku průramku.).
Důležité také je, že do konstrukce pak používáme pouze poloviční hodnotu šířek (což se rovná 1/4 obvodů). Pro ilustraci jsem na obrázku míry pro ZD tyto hodnoty vyznačila černými liniemi těsně u šířkových rozměrů (růžové linie). Pro PD to platí obdobně.
Míry pro ZD
Zadní délka od náramenice – měříme od bočního krčního bodu svisle dolů k dolnímu kraji těloměrné pásky v pase. Udává celkovou výšku/délku ZD.
Zadní délka od 7. krčního obratle – měříme od 7. krčního obratle svisle dolů k dolnímu kraji těloměrné pásky v pase. Udává hloubku průkrčníku ZD.
Sklon náramenice ZD – měříme od ramenního bodu šikmo přes záda k zadnímu pasovému bodu. V konstrukci tento rozměr určuje sklon náramenice.
Přes ramena ZD – měříme od pravého ramenního bodu k levému přes 7. krční bod. Určuje šíři dílu v ramenní části.
Šíře zad – měříme klasicky od (pravého zadního podpažního bodu k levému) pravé podpažní rýhy k levé přes vystouplost lopatek. V konstrukci určuje vykrojení průramku ZD.
Zadní šíře – měříme od stejného bodu v podpaží, ke kterému jsme měřili boční délku, vodorovně přes záda k druhému (zprava doleva nebo opačně). Měříme v linii obvodu hrudi.
Obvod průkrčníku ZD – měříme od pravého bočního bodu k levému přes zadní krční bod.
Pasová šíře ZD – měříme od pravého bočního pasového bodu k levému v linii těloměrné pásky v pase. Pasová šíře ZD odpovídá polovině op.
Umístění záševků ZD – měříme od zadního pasového bodu v linii těloměrné pásky k místu, kam chceme umístit pasový záševek (většinou je to od středu dílu cca 7 – 10 cm).
Míry pro PD
Přední délka od náramenice – měříme od bočního krčního bodu svisle dolů přes prso k dolnímu kraji těloměrné pásky v pase. Udává celkovou výšku/délku PD.
Přední délka od 7. krčního obratle – měříme od 7. krčního obratle svisle dolů k dolnímu kraji těloměrné pásky v pase. Udává hloubku průkrčníku PD.
Sklon náramenice PD – měříme od ramenního bodu šikmo přes prso k přednímu pasovému bodu. V konstrukci tento rozměr určuje sklon náramenice.
Přes ramena PD – měříme od pravého ramenního bodu k levému přes krční jamku. Určuje šíři dílu v ramenní části.
Šíře nad prsy – měříme klasicky od (pravého předního podpažního bodu k levému) pravé podpažní rýhy k levé, metr je vodorovně. V konstrukci určuje vykrojení průramku PD.
Přední šíře – měříme od stejného bodu v podpaží, ke kterému jsme měřili boční délku, vodorovně přes prsní hroty k druhému bočnímu bodu (zprava doleva nebo opačně). Měříme v linii obvodu hrudi. Přední i zadní šíře jsou vlastně poloviny oh.
Pasová šíře PD – měříme od pravého bočního pasového bodu k levému v linii těloměrné pásky v pase. Pasová šíře PD odpovídá polovině op.
Umístění záševků PD – měříme od předního pasového bodu v linii těloměrné pásky k místu, kam chceme umístit pasový záševek (většinou je to od středu dílu cca 7 – 10 cm).
Hloubka prsou – měříme od bočního krčního bodu k prsnímu hrotu (bradavce).
Prsní hroty – měříme od levé bradavky k pravé. Určuje vrchol pasového záševku v konstrukci.
Prsní rádius – měříme od prsní bradavky po tvaru prsa směrem dolů k dolní linii prsa (k místu, kudy vedou kostice košíčku u podprsenky). Pomáhá nám s určením délky výběrů, hloubky výstřihu, apod. Je to kružnice se středem v prsním bodu. (Do konstrukce střihu jsem ji nezakreslovala.)
Z náramenice přes prso k pasu – měříme od bočního krčního bodu, kolem boční části prsa k bočnímu pasovému bodu. (Začátek metru přiložíme na boční krční bod a dále k bočnímu pasovému bodu a zaznamenáme si míru.)
Určení šíře pasového (prsního) výběru PD
V této konstrukci PD nemáme dva výběry (prsní a pasový), ale pouze jeden (pasový), který přebírá funkci prsního výběru. (Vlastně je to úplně to samé, jako kdybychom prsní výběr modelací přemístili do pasového, viz článek: https://www.lartiste.cz/premisteni-prsniho-zasevku/). Šíři pasového výběru autorka určuje podle rozdílu mezi oh a op. S tím, že v základní konstrukci používá hodnotu B cup, kde je rozdíl mezi op a oh 10 palců (cca 25 cm). Počítá se s ideální postavou manekýny. Dále autorka instruuje tak, že pokud je rozdíl větší nebo menší než 10 palců, máme se rozhodnout dle návrhů v tabulce a vybrat si příslušnou velikost „košíčku“.
Nanášená hodnota do konstrukce dle rozdílu mezi oh a op:
(v konstrukci pod označením hodnota dle velikosti košíčků, protože autorka tyto hodnoty v angličtině označuje pojmem cup)
A cup – 1,5 až 2,2 cm (rozdíl mezi oh a op = méně než 24 cm)
B cup – 3,2 cm (rozdíl mezi oh a op = okolo 25 cm)
C cup – 3,8 cm (rozdíl mezi oh a op = více než 26 cm)
D cup – 4,4 cm (rozdíl mezi oh a op = více než 28 cm)
Bohužel, popis autorky ohledně toho, jaký vzorec použít není příliš podrobný. Hodnoty rozdílu v cm jsem doplnila já, v knize nejsou uvedeny. Autorka sama radí narýsovat střih s hodnotou B cup a později jej upravit buď manipulací nebo na postavě (zvětšením/zmenšením oh a záševku).
V této souvislosti by se dal využít i vzorec ze základní konstrukce halenky s výběry, který už známe, a to: 0,05oh – 1 cm. A který taktéž udává šíři prsního výběru. A výsledek bude vycházet plus mínus stejně jako autorkou doporučené hodnoty (CUP).
Jak to bude vypadat
Tento článek tvořím především proto, abyste se na konstrukci střihu podívali i jiným pohledem, než jste zvyklí. Abyste si rozšířili obzory a na základě nových informací třeba vytvořili úplně novou konstrukci střihu, která bude kombinovat klasickou konstrukci s touto.
V následující galerii obrázků můžete vidět konstrukční sítě jednotlivých dílů a hotové díly. U názvosloví přímek jsem se snažila vycházet z těch, které již známe, aby pro vás konstrukce byla, co nejjednodušší. Rýsuje se zvlášť ZD a zvlášť PD.
Konstrukce ZD
Začneme konstrukcí ZD, protože ta je jednodušší. Pro zkonstruování nepotřebujete dopředu žádné výpočty.
1. Začneme kolmicí zadní středové a zvýšené krční přímky.
2. Od zvýšené krční přímky po zadní středové přímce směrem dolů měříme zadní délku od náramenice. Z tohoto bodu vedeme kolmici, vznikne pasová přímka.
3. Od pasové přímky směrem nahoru po zadní středové přímce měříme zadní délku od 7. krčního obratle = a. Uděláme kolmici, vznikne nová krční přímka.
4. Od nové krční přímky po zadní středové přímce směrem dolů naneseme 1/4a. Vznikne lopatková přímka.
5. Od zadní středové přímky po krční přímce směrem doprava nanášíme rozměr přes ramena ZD.
6. Z tohoto bodu spustíme kolmici na lopatkovou přímku. Vznikne pomocná zadní průramková přímka.
7. Od zadní středové přímky směrem doprava na pasové přímce nanášíme rozměr zadní šíře + 1,8 cm. Vztyčíme kolmici, vznikne přímka boční.
8. Na zvýšené krční přímce od zadní středové směrem doprava měříme 0,5o.průk ZD + 0,3 cm. Označíme bodem.
9. Od průsečíku zadní středové a pasové přímky šikmo k pomocné zadní průramkové přímce naměříme rozměr sklon ramene ZD + 0,3 cm. Místo, kde hodnota pomocnou přímku protne, označíme bodem.
10. Přímkou spojíme body sklon ramene s bodem o.průkrčníku ZD. Vznikne ramenní přímka.
11. Od průkrčníku na ramenní přímku naneseme rozměr šr + 1,3 = z.
12. Hodnotu z rozdělíme na polovinu. Označíme bodem.
13. Od zadní středové přímky směrem doprava na přímce pasové měříme rozměr pasová šíře + 0,6 cm + 3 až 4 cm (dle hodnoty pasového výběru, která se pohybuje v rozmezí 3 až 4 cm). Označíme bodem a spustíme krátkou kolmici.
14. Na krátké kolmici naměříme 0,5 cm. Označíme bodem.
15. Z tohoto bodu pak naměříme boční délku tak, aby její hodnota protnula boční přímku. Body spojíme. Vznikne nová boční přímka.
16. Od zadní středové přímky na pasové směrem doprava nanášíme rozměr umístění záševku ZD. Z tohoto bodu vztyčíme kolmici na pasovou přímku. Tato bude osou záševku. Od osy záševku naneseme na každou stranu 1/2 celkové šíře záševku (tzn., pokud jsme si zvolili záševek široký 3 cm, od osy na každou stranu naneseme 1,5 cm).
17. Délka výběru odpovídá rozměru boční délky – 2,5 cm. Vykreslíme ramena výběru.
18. Rameno výběru, které leží blíže k zadní středové přímce, prodloužíme o 0,3 cm. Změříme délku ramene a přeneseme ji na druhé rameno výběru. Vykreslíme linii pasu.
19. Spojíme vrchol pasového výběru s bodem, který leží v 1/2 ramenní přímky. Tím vznikne osa lopatkového výběru.
20. Vykreslíme lopatkový výběr, jeho šíře je 1,2 cm a délka 7 cm. Opět si hlídáme, aby obě ramena výběru měla stejnou délku.
21. Od zadní středové přímky směrem doprava na lopatkové přímce měříme šz + 0,6 cm. Vztyčíme krátkou kolmici na lopatkovou přímku. Tento rozměr nám pomůže při vykreslení průramku.
22. Vykreslíme obrys ZD. Dáváme si pozor na to, aby se křivky průramku a průkrčníku k zadní středové, ramenní a boční přímce napojovali za pomoci krátkých kolmic na zmíněné přímky.
Konstrukce PD
1. Začínáme kolmicí přední středové a zvýšené krčí přímky.
2. Od průsečíku zvýšené krční a přední středové přímky směrem dolů po přední středové naneseme přední délku od náramenice + 0,3 cm. Vytvoříme kolmici na přední středovou přímku a vznikne pasová přímka.
3. Od pasové přímky směrem nahoru po přední středové přímce naměříme přední délku, kterou jsme měřili ke krční jamce. Vytvoříme krátkou kolmici na přední středovou přímku a vznikne krční přímka.
4. Od průsečíku zvýšené krční a přední středové přímky směrem doleva naměříme šíři přes ramena PD – 0,3 cm. Z tohoto bodu spustíme kolmici a vznikne pomocná (přední průramková) přímka.
5. Od přední středové přímky směrem doleva na pasové přímce naměříme přední šíři + 0,6 cm.
6. Od průsečíku pasové a přední středové přímky naneseme šikmo k pomocné (přední průramkové) přímce hodnotu sklon náramenice PD + 0,3 cm. Tato hodnota vlastně protne pomocnou průramkovou přímku. Místo označíme bodem.
7. Od tohoto bodu si naměříme hloubku prsou. Měříme po přímce pro sklon náramenice směrem. Místo označíme bodem.
8. Z bodu hloubky prsou vztyčíme kolmici k přední středové přímce.
9. Vzdálenost mezi krční a kolmicí z hloubky prsou (=x) rozdělíme na polovinu (=1/2x). Vztyčíme kolmici na přední středovou přímku a vznikne pomocná přímka.
10. Na kolmici z hloubky prsou naneseme rozměr prsní hroty + 0,6 cm od přední středové přímky směrem doleva. Označíme bodem. Bod pro nás bude vrcholem pasového výběru.
11. Na pomocné přímce, kterou jsme vedli z 1/2 x naměříme šíři nad prsy + 0,6 cm. Označíme krátkou kolmicí. Tato kolmice značí místo, kudy povede výkroj (tvar) průramku. Při vykreslení průramku se pak nesmíme dostat před tuto kolmici (myšleno směrem k přední středové přímce), protože pak bychom si díl v šíři nad prsy zúžili.
12. Ze sklonu náramenice naneseme šíři ramene tak, aby rozměr protnul zvýšenou krční přímku. Vykreslíme ramenní přímku.
13. Z místa, kde se stýká náramenice a průkrčník (začátek náramenice), naměříme vzdálenost z náramenice přes prso k pasu + 0,3 cm směrem k boční přímce (naměřená hodnota se protne s boční přímkou). Označíme bodem.
14. Z tohoto bodu vedeme krátkou kolmici na boční přímku, na které naměříme hodnotu dle velikosti košíčku. Označíme bodem.
15. a 16. Od krátké kolmice, kterou jsme vytvořili v předchozím bodě, směrem nahoru po boční přímce naneseme boční délku = y. Ten samý rozměr (y) pak přeneseme a spojíme ho s bodem hodnoty košíčku a boční délkou.
17. Od přední středové přímky na pasové přímce směrem doleva nanášíme rozměr umístění záševku PD. Označíme bodem a následně spojíme s bodem hodnoty košíčku. Vznikne odkloněná pasová přímka.
18. Na odkloněné pasové přímce od boční přímky směrem doprava naměříme rozměr (pasová šíře + 0,6 cm) – (umístění záševku PD). Označíme bodem. Tento bod vlastně určuje rozevření pasového výběru.
19. Vykreslíme pasový výběr. Body na pasové přímce spojíme s prsním vrcholem. Rameno výběru, které je blíže přední středové přímce, prodloužíme o 0,5 cm. Změříme délku tohoto ramene a přeneseme ji na druhé rameno pasového výběru. Teď budou obě ramena výběru stejně dlouhá. Vyznačíme si osu výběru (dělí výběr na dvě stejné poloviny).
20. Zkrátíme pasový výběr o 1,5 cm a vykreslíme jeho nový tvar. Zkontrolujeme, zda jsou obě ramena výběru stejně dlouhá.
21. Vykreslíme obrys PD. Při vykreslování obrysu nesmíme zapomenout, že průkrčník a průramek se k přední středové, ramenní a boční přímce připojují krátkou kolmicí.
Co si z toho odnést...
Teď už víme, že můžeme měřit další tělesné rozměry, kterými můžeme zpřesňovat konstrukci střihu a lépe pak zkontrolovat výsledné tvary dílů. Ti, zkušenější mohou kombinovat klasické konstrukce s tímto systémem.
Dnešní konstrukce trupového oděvu je vhodná pro přiléhavé střihy s pasovým švem z tkanin. Pokud byste podle tohoto postupu chtěli zkonstruovat třeba dámské sako nebo plášť, už byste si pod ně asi nic neoblékli. Střih je opravdu velmi těsný. Vše se odvíjí od přídavků na volnost, které jsou v rozmezí několika mm.
Pokud byste si díly chtěli prodloužit pod pasovou přímku (o hloubku sedu a délku např. halenky), bude u předního dílu potřeba převést část pasového výběru do výběru prsního. Tím se vyrovná sklon pasové linie PD a bude možné k dílu přikreslit sedovou a dolní koncovou přímku dle všech nám známých pravidel. U pasových výběrů pak dokreslíme jen jejich dolní část v návaznosti na osu a šířku výběru.
Pokud vás tedy dnešní způsob konstrukce zaujal, vřele vám doporučuji danou učebnici. Najdete v ní spoustu dalších modelací, střih na kalhoty, šaty, korzet, základní pánské oděvy, střihy pro děti a mládež, atd. Nejvíce znalostí si doplníte v oblasti manipulace střihu.
