Střihové manipulace sukně II
Máme před sebou poslední dávku střihových manipulací sukně. Po jejím přečtení a zhlédnutí už byste měli vědět vše, co potřebujete, abyste mohli ze základního střihu vytvořit manipulaci dle vlastního módního návrhu. A i dnešní článek bude částečně malým opakováním z minula.
Sukně se sníženým a zvýšeným pasem
A. snížení pasu
Na postavě si naměříme, o kolik se bude snižovat pasová linie. Většinou se tato hodnota pohybuje někde mezi 2 – 10 cm (na obr. červená linie). Tuto hodnotu nanášíme na středové osy dílů a boční švy. Tyto body spojíme mírným obloukem, jehož tvar by měl kopírovat tvar původní pasové linie. Snížený pas sukně začišťujeme nejčastěji pomocí tvarované podsádky, která je široká 5 – 7 cm (na levém obr. modrá linie). Tvar podsádky kopíruje sníženou pasovou linii sukně a ramena záševků se na podsádce složí k sobě (odmodelujeme záševek).
B. zvýšení pasu
Pas sukně zvyšujeme o libovolnou hodnotu x (taktéž se většinou pohybujeme mezi 2 – 10 cm). Zvýšená pasová linie svým tvarem kopíruje pasovou linii původní. Šíře záševků zvýšené pas. linie se odvíjí od šíře původních záševků mínus 0,5 cm. Boční šev pak na zvýšené pasové linii rozšiřujeme o 0,5 cm. Tvar zvýšené části bočního švu by měl plynule navazovat na zbylou část bočního švu (napojujeme mírným obloukem).
Sukně se záhyby v PD a pasovém límci
Tuto modelaci již tvoříme podle módního návrhu. Teď musíme zapojit fantazii a představit si jak přenést tvary z návrhu do střihu tak, abychom dodrželi i proporce dle návrhu. Vždy pomůže, představíme-li si, kudy vedou středové osy dílů a sedová přímka (nebo jaká vzdálenost je např. od středu k prvnímu členícímu švu; kde modelce na návrhu končí dolní kraj sukně, apod.). Na obrázku vidíme, že je silueta sukně přiléhavá a její dolní kraj je tvarován do oblouku. Ve středu PD je několik malých záhybů. Pasový límec je složen ze záhybů a nemá symetrický tvar. Modelace nebude příliš složitá, půjde jen o rozšiřování dílů límce o záhyby (na obr. naznačeno ukázkou), záhyby v PD středu a tvarování dolního kraje. Pasové výběry odmodelujeme v záhybech předního středu (eventuelně při zkoušce na postavě).
Sukně se zástřihem a záhyby
Podobnou modelaci už známe z minulého článku o manipulaci střihu sukně. Na PD si naznačíme linie nástřihů (na obr. červeně), nastřihneme k záševku a ten složíme. Dále rozstřihneme díly sukně a mezi ně vykreslíme záhyby. Toť vše. Zadní díl zůstává v základním tvaru.
Asymetrická zavinovací sukně s kapsou
Tato manipulace je taktéž velmi jednoduchá. Nejdůležitější je ujasnit si z kolika vrstev se sukně bude skládat – zde máme pravý spodní díl (PD 3), levý spodní díl (PD 2) a vrchní díl (PD 1), na kterém je kapsa. Kapsu tvoří vrchní podsádka kapsy s přinechaným kapsovým váčkem (růžový díl) a podsádka průhmatu kapsy s přinechaným kapsovým váčkem (tmavě zelený díl). (Vrchní podsádku kapsy s váčkem by mohl tvořit i PD 2 – záleží na zvoleném materiálu, technologickém postupu a způsobu zapínání sukně). Tato modelace je tedy jen o počtu dílů, tvaru dolních krajů a průhmatu kapsy. Zadní díl by odpovídal základnímu střihu a jen by se upravil tvar dolního kraje tak, aby délka bočních švů ZD odpovídala délce bočních švů PD.
Zavinovací sukně s řasením v bočním švu
Zde je opět nutné ujasnit si, z kolika vrstev se sukně skládá – zde je to spodní přední díl, který odpovídá základní konstrukci, a dále díl vrchní, který je řasený a tvarovaný do oblouku. Zadní díl odpovídá základnímu střihu. Na vrchním PD si naznačíme tvar dolního kraje dílu a nástřihy z bočního švu. Pasové výběry složíme a jednotlivé nastřižené díly od sebe rozsuneme (přidáváme materiál na řasení). Vykreslíme nový tvar dílu (na obr. modře) a vyznačíme si novou osu dílu.
Sukně s členícími švy
Sukně je asymetrická, proto modelaci zakreslujeme zároveň na pravý i levý PD a ZD. Naznačíme si linie členících švů (na obr. červeně) a tvar dolního kraje sukně (na obr. modře). Dále sukni rozstřihneme podle červených linií. Záševky složíme k sobě (viz obrázek – PD 1 a PD 2) a vykreslíme nový tvar dílů (hladké linie). Díly si očíslujeme a na každý si poznačíme směr pokládání na materiál (středem po osnově). Jednoduché, že? 😉
No a nakonec už zbývá jen popřát, ať vám jdou modelace sukní pěkně od ruky. Když si nebude s něčím vědět rady, vymodelujte si to 3D na panně z látky nebo papíru. To je nejjednodušší cesta, jak určit tvar střihu, atd. Prostě tvořte! Nebojte se toho. Musíte být otevření a hledat nová řešení. To, co jsem vám ukázala ve dvou kapitolách o manipulaci střihu, jsou základy, na kterých můžete dobře stavět. Můžete z nich vycházet, ale nemusíte se jimi řídit. Módní návrhářství je i o porušování pravidel a vymýšlení nových postupů. Tak se tomu otevřete a tvořte. Ať se váš skicák pěkně plní! (Co třeba protizáhyby na kolové sukni? Jak by to asi vypadalo…) 🙂
