Typologie, styl a proporce
Málokdo z nás je zcela spokojený s proporcemi svého těla nebo s oblečením, které nosíme. Každý z nás si v životě prošel etapou, kdy hledal cestu sám k sobě, i třeba skrze různé oděvní styly. A s nalezením řešení nám pomáhají právě oděvní typologie.
Co je typologie?
Typologie je metoda, která se snaží najít společné charakteristické prvky objektů a roztřídit je podle nich do jednotlivých skupin (typů).
Typologie týkající se oblasti odívání se v zásadě dělí do dvou skupin: podle barev a podle typu postavy.
Barevná typologie
Je hodně známá a řekla bych, že i nejjednodušší na pochopení. V zásadě jde o posouzení vztahů mezi barvou pleti, vlasů a očí. Samozřejmě to není takto jednoduché, protože se zároveň posuzuje i sytost, odstín, atd. Jednoduše řečeno není blondýnka jako blondýnka. Některá má teplejší odstín vlasů jiná studenější, jedna má světlou pleť, ta druhá lehce do zlatova. A tím vším se barevná typologie zabývá.
Základem je umět rozlišit, jestli patřím do kategorie studených nebo teplých barev. Zjistit se to dá poměrně jednoduše. Nejlépe to jde se stříbrnou a zlatou barvou (např. izotermická fólie). Fólii si přiložíme pod bradu tak, aby zakrývala ramena a trup. Stojíme před zrcadlem za rozptýleného denního světla. Pak sledujeme, která barva nám více rozsvítí obličej a omladí rysy. Správná barva tvář rozjasní, „zmizí“ kruhy pod očima, pleť se zdá hladší a barevně více sjednocená, stíny pod bradou i v obličeji nejsou tak výrazné. Pokud nám barva nesluší, pleť působí nezdravě, jsou více znatelné stíny v obličeji i pod bradou, působíme starším a unavenějším dojmem. Pokud nemáme po ruce izotermickou fólii, stačí modrá látka vs žlutá nebo oranžová.
Chce to trochu citu a časem se naučíme to rozlišit. Obecně platí, že tmavší pleť i tmavší vlasy lépe korespondují se sytějšími a tmavšími odstíny, než světlá pleť a světlé vlasy, které přímo volají po jemných a světlejších tónech. Barevný typ, do kterého spadáme v mládí, už nemusí být poplatný stáří, ve kterém se nám změní barva vlasů, apod. Stejně tak se může měnit v průběhu roku (opálení v létě).
Typologie podle postavy
Tady už máme na výběr z více druhů typologií. Nejznámější je asi ta, která postavy dělí podle tvaru – jablko, hruška, obdélník, trojúhelník na špičce, přesýpací hodiny. Zde jde o vzájemné proporce těla. U jablka je nejvýraznější část středu těla (břicho, boky, zadek), u trojúhelníku na špičce jsou nejvýraznější zase ramena a horní část trupu, atd. Jako ideál se bere postava přesýpacích hodin (ramena a boky jsou téměř ve stejném poměru, ale ramena mohou být o trochu širší než boky, linie pasu je projmutá).
Tak to byla první možnost, jak své tělo zaškatulkovat do nějaké vhodné kategorie. Další druh typologie tělo dělí do více částí a řeší je odděleně. Zaměříme se tedy na jednu část těla, např. nohy a zamyslíme se, zda jsou krátké nebo dlouhé, silné nebo tenké.
To už chce ale trochu zkušeností a dobré pozorovací schopnosti. Zde už musíme brát v potaz jednotlivé proporce těla.
Jak s touto metodou tedy pracovat? Nejúčinnější mi přišel způsob, který ve své knize Flatter your figure (v češtině: Šaty dělají zázraky) popisuje Jan Larkeyová. Potřebujete dvě tyče (cca o délce 1m) a šňůru (1 až 1,5 m) pro uvázání do pasu a asistenci jedné nebo dvou osob. V přiléhavém oblečení se postavíte před zrcadlo tak, abyste v něm viděli celou postavu. Jde o to, že svou postavu rozdělíte do rovin a přímek pomocí tyčí a šňůry, a sledujete vzájemné proporce mezi částmi těla.
Např. chytnete jednu z tyčí do rukou, které máte svěšené podél těla. Asistent vám druhou tyč přiloží na linii ramen. Následně opticky porovnáte vzdálenosti mezi dvěma tyčemi a tyčí a podlahou. Pokud je poměr mezi oběma polovinami, na které vás dělí tyč, kterou držíte, vcelku stejný, máte vyhráno. Pokud je dolní část větší, je to také plus – máte dlouhé nohy a tedy vaše postava má poměry modelky. Pokud opticky působí horní část jako delší, máte krátké nohy. A už budete vědět, že je výběrem vhodného střihu, vzoru nebo barvy oděvu můžete prodloužit.
Uvedu ještě jeden příklad: přiložíte dolní konce tyčí z boku těla na nejvystouplejší místo boků nebo stehen a horní konce tyčí k rozhraní paže a ramene. Směr tyčí vám ukáže, máte-li širší boky než ramena (tyče se budou sbíhat směrem nahoru), nebo širší ramena než boky (tyče se sbíhají směrem k bokům), nebo ideální poměr (tyče jsou rovnoběžné nebo se jen mírně rozšiřují v ramenou).
Šňůrka uvázaná v pase vám zase pomůže definovat linii pasu, poměr mezi hýžděmi a trupem (+ tyče umístěné na ramenou a pod hýžděmi), vystouplost hýždí nebo břicha, apod.
Typologie a styl
Dalším druhem typologie je Kibbeho typologie, která bere v potaz tvary těla, jeho poměry a na základě toho jim přiřadí vhodný styl odívání – romantický, dramatický, klasický, přírodní, apod. Základní dělení si můžeme představit takto: romantický typ je charakterizován menší výškou postavy, oblými tvary, plnějšími rty, kulaté oči, tělo působí měkce a zaobleně (typ hruška), na opačném konci spektra je dramatický typ, který je vysoký, štíhlý, má výrazné lícní kosti, hubenější a dlouhé ruce i nohy, úzké rty (typ obdélník). A mezi nimi je přesně uprostřed typ klasický – ani oblý ani hranatý, ani malý ani vysoký, prostě ve všem tak akorát, ze všeho přesně půl.
Podobně se snaží přiřadit určitý styl i typologie české módní návrhářky Táni Havlíčkové. Tam rozhoduje povaha člověka. Romantický typ by měla být žena, která je jemná a něžná, intuitivní, miluje rodinu a svého manžela a je velmi citlivá. Na opačném konci spektra je typ sportovní, který reprezentuje ženy rychlé v pohybech i rozhodování, kamarádské, hned tak něco je nerozhodí, soutěživé, atd.
A která cesta je ta nej?
Ani jedna anebo třeba všechny. 🙂 Můj osobní názor a zkušenost je taková: největší vliv mají barvy a proporce. Styl už pak můžete mít jakýkoliv. Vhodné barvy a střihy oděvů vás mohou omladit o několik let a dodat vám energii i sebevědomí. Na druhou stranu, ale nic z toho nemusí mít ten správný účinek, pokud nebudete mít rádi sami sebe takové, jací jste. Pokud totiž budete milovat svoje tělo a věřit své intuici, sáhnete vždy po tom správném kusu oděvu. Nebo ještě lépe si ho navrhnete a ušijete. 🙂
Každopádně nejdůležitější je, abyste se v oděvu cítili být sami sebou. Pak už vám bude jedno, jestli máte kratší nohy nebo dlouhý trup.
A jaký by byl ideál? Spojení všech výše zmíněných typologií dohromady – vhodné barvy a střih, styl podle vaší nátury i tvarů těla. Ale jak víme, máloco je zcela ideální… 😀
