Vazby tkanin
Typ vazby, která je na materiálu použita, má kromě vzhledu (vzor, struktura) vliv i na vlastnosti materiálu (pevnost, pružnost, splývavost, prodyšnost, lesk, omak, atd.). Máme tři druhy vazeb: plátnovou, keprovou, atlasovou. A právě o nich a o tom, jak vznikají, si dnes můžete přečíst.
Základní pojmy
Vazba je způsob provázání útkových a osnovních nití. Místo, ve kterém se útková a osnovní nit kříží, nazýváme vazným bodem. Ten může být osnovní (osnovní nit leží při pohledu na líc tkaniny nahoře) nebo útkový (útková nit je při pohledu z líce nad nití osnovní). Vazba je tvořena střídou, která se pravidelně opakuje v délce i šířce tkaniny. Představme si to tak, že budeme mít třeba 2 bílé a 2 černé kostky, z nichž vytvoříme čtverec. V levém dolním rohu bude černá kostička a nad ní bílá. V pravém dolním rohu bude bílá a nad ní černá. To by byla naše střída (základ vazby). No a tento vzniklý čtverec bychom pak vzali a zkopírovali ho po délce i šířce tkaniny.
Jednotlivé vazby můžeme dělit také podle toho, které z vazných bodů převažují na líci tkaniny. Pokud převažují osnovní vazné body, je to vazba osnovní, pokud má převahu útek, bude vazba útková, nebo je počet útkových i osnovních vazných bodů stejný, a jde tedy o vazbu oboustrannou (tkanina vyhlíží stejně z líce i z rubu).
Zakreslení vazby
Vazba se zakresluje na čtverečkovaný papír. Zakresluje se líc tkaniny. Začíná se v levém dolním rohu, ve kterém leží pomyslný první vazný bod tkaniny. Podélné čtverečky znázorňují osnovní nitě, příčné útek. Osnovní vazné body (čtverečky) jsou vykresleny černou barvou, útkové vazné body jsou bílé. Střída vazby je pak znázorněna barvou červenou (nebo křížky). Každý takto vyznačený čtvereček nám pak říká, jak a kde se kříží osnovní a útková nit.
Střída tedy většinou vytváří čtverec nebo obdélník. Abychom věděli, z kolika osnovních a útkových nití se skládá, číslujeme je od levého dolního rohu směrem nahoru (=počet osnovních nití), a směrem doprava (=počet nití v útku). Základní plátnová vazba má střídu o velikosti 2×2 (dvě nitě osnovní, dvě nitě útkové, viz příklad s černými a bílými kostičkami).
Dostava
Dostava vyjadřuje, jaký počet osnovních a útkových nití je do tkaniny zatkán v ploše o 10×10 cm. Tzn., že bychom si z materiálu ustříhli čtverec 10×10 cm, nejprve z něj vytáhli všechny útkové nitě, a ty bychom spočítali. Následně bychom zjistili počet nití osnově. Tkanina s hustou dostavou má větší pevnost, je tužší, více se mačká, nitě nemají tendenci se odsouvat od švu (sypkovina). Naopak tkaniny s malou dostavou jsou vzdušnější, lehčí, splývavější, ale lehce se mohou vytrhávat ze švů (gázovina).
Samozřejmě kromě vazby a dostavy, vlastnosti tkaniny ovlivňuje i to, jak jsou zpracované nitě v osnově a útku (zákrut, jemnost, vlákenná surovina).
Plátnová vazba
Plátnová vazba je vazbou oboustrannou (tkanina vypadá stejně na líci i na rubu). Je to nejjednodušší vazba, kterou známe. Její střída je 2×2 vazné body (stejný počet je v osnově i útku). Vazba sama o sobě nevytváří žádný vzor. Tkaniny, tkané v plátnové vazbě: veba, popelín, oxford, sypkovina, kanafas (vzor je tvořen pomocí barevných nití v osnově a útku), atd.
Odvozené plátnové vazby
Odvozené vazby vznikají tzv. zesílením, tj. že k původnímu osnovnímu bodu přidáme další osnovní bod. U plátnové vazby můžeme zesilovat osnovní vazné body v ose x a y. Pokud zesilujeme v obou směrech, vznikne vazba panamová, pokud pouze v jednom ze směrů, tvoří se vazba rypsová.
Panamová vazba
Panamová vazba je rozšířená vazba plátnová. Vazné body se zesilují v obou směrech. Panamová vazba může být oboustranná (pravidelná), osnovní (s převahou osnovních vazných bodů na líci) i útková (s převahou útkových vazných bodů na líci). Tkaniny v panamové vazbě jsou měkčí, prodyšné a mají vyšší savost než tkaniny v plátnové vazbě.
Rypsová vazba
Vazba je oboustranná. Střída je vždy obdélníková, minimální střída je 3×2 nebo 2×3. Rypsovou vazbu dělíme na: příčný ryps (dva a více stejných osnovních vazných bodů nad sebou), podélný ryps (dva a více stejných osnovních vazných bodů vedle sebe), šikmý ryps (diagonální žebrování), vzorový ryps (kombinace příčných, podélných, pravidelných a nepravidelných rypsů). Typickou vlastností rypsů je žebrování (zesílené části vazby, tj. více vazných bodů vedle sebe), díky kterému vznikají na tkanině podélné, příčné nebo šikmé vroubky. Žebrování podélných a příčných rypsů může být pravidelné (stejné po celé tkanině) nebo nepravidelné. Charakter rypsové vazby lze ovlivnit i tloušťkou použitých nití.
Keprová vazba
Keprová vazba má šikmé řádkování (levostranné, pravostranné), které ji charakterizuje. Následující osnovní vazný bod je vždy posunutý o jeden sloupec doprava/doleva a o jeden řádek výše (body se „dotýkají“ rohy). Vlastně je to podobný princip, jako když táhnete jezdcem v šachu (tedy do tvaru písmene L). Nejmenší možná střída vazby je 3×3 vazné body. Tak je tvořena základní třívazná keprová vazba (jednoduchý/jednořádkový kepr). Podle počtu nití ve střídě mluvíme o čtyřvazném, pětivazném, atd. kepru.
Na obrázcích výše vidíte vazby třívaného kepru ve třech různých variantách: útkový s pravým řádkováním, osnovní s pravým řádkováním, osnovní s levým řádkováním. I útkový kepr bychom mohli mít s levým směrem řádků – zápis vazby by pak vypadal takto: K 2/1 S. Poměr mezi počtem nití v osnově (dostavou osnovy) a dostavou útku určuje sklon řádkování, pokud se dostava osnovy = dostavě útku, je sklon řádků 45°. Tkaniny v keprové vazbě jsou měkčí a mají vyšší tažnost. Příklady: gabardén, denim, loden, tvíd, homspen, atd.
Odvozené keprové vazby
Vznikají ze základního kepru přidáním vazných bodů, změnou směru řádků, zesílením řádků, jejich přerušením nebo jiným uspořádáním, které tvoří vzor.
Zesílený kepr
Nejmenší střída zesíleného kepru může být 4×4 (nazývá se cirkas – čtyřvazný kepr). I zesílený kepr může být osnovní, útkový nebo oboustranný.
Víceřádkový kepr
Vazba vzniká přidáním dalšího šikmého řádku/řádků. Každý z nich se může skládat z jiného počtu osnovních vazných bodů. Opět může být osnovní, útkový i oboustranný.
Vícestupňový kepr
Ze zesílených a víceřádkových keprů lze tvořit vícestupňové kepry. Ty dělíme na ležaté nebo příkré.
Hrotový kepr
Vazba vypadá jako hroty. Vzniká změnou směru řádků a tvoří se ze základního, víceřádkového nebo zesíleného kepru.
Křížový kepr
Kepr křížový je tvořen dvěma hrotovými kepry (jeden z nich je pravostranný, druhý levostranný), které se ve vazbě kříží a vytvářejí motiv písmene X.
Lomený kepr
Řádek kepru se zalomí. Vazba vytváří typickou strukturu, která připomíná stromečky nebo rybí páteř. Typický vzor, který vzniká použitím této vazby, je rybí kostra.
Dále existuje kepr: vzorovaný, vlnitý, stínovaný, přerušovaný.
Atlasová vazba
Atlasová vazba je typická tím, že se vazné body navzájem nedotýkají a jsou pravidelně rozsazeny. Může být osnovní (útkové vazné body se nesmí dotýkat) nebo útková (osnovní vazné body se nedotýkají). Nejmenší možná střída vazby je 5×5. Vazby se označují pomocí zlomku, který doplňuje postupné číslo. To udává, o kolik osnovních nití je na následujícím útku posunut vazný bod. Vazba netvoří žádný vzor. Tkaniny v atlasové vazbě mají vyšší dostavu, jsou lesklé a hladké (např. satén, damašek, brokát, hopsak, atlas, atd.).
Odvozené atlasové vazby
Vznikají přidáním vazných bodů útkového základního atlasu. Body lze přidávat ve směru útku nebo osnovy.
Zesílený atlas
Vzniká ze základního útkového atlasu přidáním dalších osnovních vazných bodů ve směru osnovy nebo útku. Mohou být osnovní, útkové i oboustranné. Tkaniny: dyftýn. Do zesílených atlasů patří také adrie, které tvoří šikmé řádky podobné šikmým rypsům nebo vícestupňovým keprům. Používají se pro výrobu oblekových tkanin.
Přisazovaný atlas
K základnímu útkovému atlasu se přidávají další vazné body v obou směrech (útku i osnovy). Může být osnovní, útkový i oboustranný.
Stínovaný atlas
Pomocí stínovaného atlasu lze vytvářet na tkanině vzory (např. i figurální motivy). Ve vazbě se postupně přechází z osnovního do útkového efektu nebo naopak.
Pro dnešek by toho bylo až dost. Příště si něco řekneme o dalších typech vazeb a vazebních technikách. Doufám, že jste si rozšířili obzory a těším se zase příště! 🙂
